Gérard Depardieu 75 let

„Vzdal bych se kvůli jídlu snad všeho na světě, ale herectví bych své neuvážené všežravosti nikdy neobětoval.“

Dětství v malém městečku Châteauroux ho k něčemu výjimečnému zrovna nepředurčovalo. Narodil se 27. prosince 1949, jako třetí se šesti dětí věčně nezaměstnaného, opilého kovodělníka a mladé matky, která stále jen rodila děti a zmatek okolo sebe řešila výprasky. V tomhle ovzduší se u něj nějakým zázrakem zrodil smysl pro krásu, umění i dobrodružství. Tehdejší škola mu samozřejmě nepřinášela chvíle o nic příjemnější než rodina, a tak není divu, že ji ve dvanácti navždy opustil. Obklopen dalšími mladistvými delikventy, snadno zapadl do světa špíny, násilí, barů, prostituce, krádeží aut a následujících nedobrovolných kontaktů s představiteli zákona. Opustil městečko a vydal se na cestu bez cíle, která ho vedla po celé Francii. Všelijak se živící tulák sbíral nejrůznější zkušenosti, přibližně tak nějak, jak je vypráví jeho Georges Faure v Zelené kartě. Na nádraží nedaleko Paříže narazil na mladíka, který náhodou studoval herectví. Na základě studentovy rady to tulák z venkova zkusil v hereckém kursu u Théâtre National Populaire. Prý už tenkrát geniálně vystupoval v klasických hrách, ačkoli jim snad ani nemohl úplně rozumět. Tenkrát poznal o osm let starší Elisabeth Guignot a v devatenácti se s ní oženil. Navzdory všem pověstným Francouzovým aférám se rozvedli až v roce 1996.

Sedmdesátá léta zahájil v drobné divadelní společnosti Le Café de la Gare, společně se začínajícím Patrickem Dewaerem, Miou-Miou a pravidelně se objevoval ve filmu. Zlomovou roli všem třem budoucím hvězdám přinesl až provokující režisér Bertrand Blier. Do té doby nezobrazený nevázaný sex, krádeže, vražda, vztah dvou mladíků a kadeřnice (Depardieu, Dawaere, Miou-Miou) ve filmu Buzíci z roku 1974 skončil pohoršením jedněch, nadšením druhých. Natáčel kolem pěti filmů ročně a v osmdesátých letech už byl bezkonkurenční hvězdou francouzského, v devadesátých mezinárodního filmu. Od konce sedmdesátých let je téměř každý rok mezi nominovanými na Césara a jeho majitelem za Poslední metro a Cyrana z Bergeracu, za romantického Cyrana s velkým nosem byl též nominován na Oscara.

Šarmantní bouřlivák zůstává Francouzem