Michail Čiaureli zde prokázal svůj svérázný talent a důvod, proč byl Stalinovým oblíbencem. Děj filmu se odehrává v Tbilisi. Jedná se o satiru (protináboženskou komedii, nejvýznamnější film celé protináboženské kampaně), jejíž dějem je střet hodnot buržoazního nacionalismu a komunistických ideologicky nadutých intelektuálů, přesněji je zaměřen na bourání kostelu a jeho přestavbu v obytný prostor. Film si ihned vysloužil kritiku pro svůj formalismus, pro zesměšňování citlivých prvků gruzínské kultury. Přesto však jeho příspěvek radikálního filmového stylu a expresivní obrazové kvality socialistické kinematografie zůstávají impozantní. Jeden z nejvýraznějších sovětských němých filmů, i proto, že zde režisér uplatnil svou předchozí sochařskou kariéru, obzvláště ve vysoké úrovni kompozice a nasvícení v ostrém kontrastu s otevřenou propagandistickou povahou. (Mr.Ocek)