Film Info

Naše Velká válka
csfd
72

Naše Velká válka

Seriál

Info
Česko, 2014 , 13x26 min
Žánr
Dokumentární - Válečný
Režie
Charilaos Karadžos
Téma

Popis seriálu Naše Velká válka

Před 100 lety začala první světová válka. Válka, které se také říká Velká a která zásadně změnila svět. 1. díl (V předvečer Velké války): V prvním dílu našeho seriálu se budeme zabývat situací v předvečer Velké války. Zastavíme se na Konopišti při osudové návštěvě německého císaře Viléma u následovníka trůnu Františka Ferdinanda. Zapátráme po tom, koho nám to vlastně v Sarajevu zabili. A putování za pomníčky – připomínající oběti Velké války – zahájíme ve Václavicích nejbližší obci u konopišťského zámku. 2. díl (První padlí): Ve druhém dílu cyklu Naše Velká válka nazvaném První padlí se dostaneme na její samý práh. Přineseme příběh první prolité české krve v této válce, a pokusíme se zjistit, koho nám to vlastně v Sarajevu zabili. Zmapujeme, jak různí Češi a Moravané zasáhli přímo do průběhu atentátu, mimo jiné zaznamenáme neblahá znamení, které předcházela následníkovu cestu do Sarajeva a ukážeme, čím se v osudné chvíli střílelo. Příběh pomníku přineseme z obce Chlum u Třeboně, kde následník trůnu naposledy šlápl na českou půdu. Místní v Chlumu nevzpomínají na „velkého pána" úplně v dobrém. 3. díl (Nálada obyvatel byla bezvadná): Ve třetím zastavení cyklu Naše Velká válka nazvaném „Nálada obyvatel byla bezvadná" se zaměříme na jednu z nejrozsáhlejších mobilizací v našich dějinách. Připomeneme i demonstrace na podporu války, a budeme sledovat, jak se Češi rychle dostali do prvních bojů a mezi první padlé, včetně slavných mužů. Prověříme tvrzení „V první bitvě všichni utečou jako Češi" a navštívíme Halič jako osudovou frontu pro mnoho českých mužů. A taky navštívíme pomník padlých vojáků z malebné horské vesnice Sklenářovice na úbočí Rýchor, kteří zahynuli v I. světové válce. Péčí galerie „Veselý výlet" byl pomník restaurován a umístěn na původní místo. 4. díl (Na srbskou frontu): Dnešní díl jsme nazvali Na srbskou frontu, protože roznětkou celosvětového konfliktu se stal právě spor mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Ten rychle přerostl v ostřelování Bělehradu, přestřelky na hranicích a následně v rakousko-uherskou ofenzívu proti Srbsku. Do konce roku 1914 se útok neúspěšně opakoval celkem třikrát. Věnujeme se nasazení 102. pěšího pluku z Benešova u Prahy a přiblížíme, jaké zbraně se tehdy používaly. V mapování pomníků, které připomínají neblahý osud českých vojáků ve Velké válce, zavítáme do středních Čech. Zveme vás do obce Mrač, odkud se rukovalo především právě ke stodruhému benešovskému pěšímu pluku. 5. díl (Zprávy z fronty): Další díl cyklu Naše Velká válka nese podtitul Zprávy z fronty. Navštívíme v něm další bojiště – Jaderské moře. Velká válka byla totiž posledním obdobím, kdy jsme my vnitrozemci mohli řádně narukovat k válečnému námořnictvu. Budeme se také zabývat komunikací, vždyť jediným pojítkem mezi vojáky na frontách a jejich rodinami v zázemí byla polní pošta. Na druhé straně válečné události poskytly nebývalou příležitost filmu. Velká válka se stala prvním válečným konfliktem v dějinách zaznamenaným ve velké míře na filmový pás. A jako obvykle vyjedeme za pomníky padlých – tentokrát bude naším cílem Bakov nad Jizerou, konkrétně jeho místní část Trenčín. Tamní vlastenecko- dobročinná obec baráčníků vznikla ještě 10 let před Velkou válkou. Své padlé si připomínají u pomníku, který jim postavili. Letos jsme byli na „kulaté" vzpomínce s nimi. 6. díl (Přežít): Další díl cyklu Naše Velká válka nese podtitul Přežít. Prozkoumáme v něm tu nejtemnější stránku každé války – umírání. Připomeneme, jaké bylo umírání na frontě a do jaké míry potkala zákopová válka i české vojáky. S dnešními odborníky probereme, jaké byly šance na přežití na jednotlivých frontách a jak se uskutečňovala revoluce ve vojenském lékařství. Ukážeme taky nejrozsáhlejší vojenskou nemocnici na území Čech a Moravy, která vznikla za Velké války v Pardubicích. V našem putování za pomníky Velké války navštívíme tentokrát Černovír – zcela výjimečný vojenský hřbitov. Bylo zde pohřbeno přes 3.000 vojáků 13 národností. Zemřelí vojáci zde byli pohřbíváni po dvou do jednoho hrobu – bez ohledu na jaké straně bojovali, bez ohledu na národnost, hodnost...byl však ctěn rozdíl náboženského vyznání. „Památník" je naší velkou ostudou – je zdevastován. 7. díl (Hlad, ženy a jiné slasti): Další díl cyklu Naše Velká válka nese podtitul Hlad, ženy a jiné slasti. Ukážeme v něm život v českém zázemí za války, hospodářský krach a pokusíme se zjistit, zda porazil Rakousko-Uhersko spíše hlad než nepřátelé na frontě. Zmapujeme český průmysl za války, zjistíme, kolik státních zakázek dostávaly naše firmy (zbrojovky) a jak se dařilo jiným tradičním domácím firmám jako pivovarům a tabačkám. Zaměříme se i na to, jak lidé řešili postupný krach zásobování, co všechno v našich městech na konci války bylo nebo nebylo. Přiblížíme, čím si naše ženy za války zasloužily, že hned po ní získaly volební právo i to jak některé Češky vstoupily do služeb Červeného kříže a vykonávaly drsnou zdravotnickou službu až na Sibiři. Zajímavé je i to, jak zasáhla světová válka do osudu tehdy nejslavnější Češky a na kolik je pravdivá pověst o české „Mata Hari" V putování za pomníky velké války navštívíme Košariská, kde se věnujeme příběhu pomníku z rodné obce M. R. Štefánika. Mimo jiné využijeme „historických" nahrávek místního ředitele jednotřídky s již zesnulými pamětníky, kteří vzpomínají na své předky. 8. díl („S Rakouskem je to vošklivý"): Další díl cyklu Naše Velká válka nese podtitul „S Rakouskem je to vošklivý". Bude nás v něm zajímat, jak se vyvíjel za války vztah Čechů k habsburskému trůnu a tedy k panovníkům monarchie, když to s Rakouskem šlo z kopce. Zdokumentujeme, jak náš národ přijal úmrtí Františka Josefa a jaké naděje vkládal do nového mladého císaře Karla, který byl s českým prostředím víc spjatý – sloužil a žil v Brandýse nad Labem, vzdělávali jej profesoři Univerzity Karlovy. Představíme Karlovy diplomatické pokusy o mír a ukážeme českého vědce, který měl na jejich obsahu důležitý podíl a jeho pozdější osudy v masarykovském Československu, když za války stál tak blízko po boku rakouského panovníka. A v našem putování za pomníky Velké války navštívíme Hranice. Zdejší vojenské mauzoleum je tragickým památníkem 1. světové války. Vzniklo v roce 1937 a jsou v něm uloženy pozůstatky 1.442 vojáků a civilních obětí války, kteří v hranických nemocnicích zemřeli po zranění a onemocnění ve frontových liniích, nebo při převozu z fronty do Hranic. 9. díl (Zborov – zrození armády): Další díl cyklu Naše Velká válka – v pořadí devátý – nese podtitul: Zborov – zrození armády. Bitva u Zborova byla prvním samostatným vojenským nasazením československých legií v Rusku. Do té doby bojovaly čs. jednotky roztroušeně u různých útvarů ruské armády a plnily většinou výzvědné a průzkumné úkoly. Před Zborovem vytvořily Československou brigádu, která dostala na starost zhruba desetikilometrový úsek fronty. Proti ní stály rakousko-uherské pluky mezi nimi i dva, které byly doplňovány vojáky z českých zemí. 2. července 1917 zahájily čs. jednotky útok na rakouské pozice v rámci ruské tzv. Kerenského ofenzívy. Během prvních dvou hodin dobyly první dvě obranné linie zákopů a postupovaly dále do hloubky rakouské obrany. Svým nadšením, odhodláním a hrdinskými činy strhly k útoku i sousední ruské jednotky, které na svých úsecích uvízly v nepřátelské palbě. Kolem 18. hodiny, kdy bitva skončila, prorazily legie frontu do hloubky téměř pěti kilometrů, dobyly čtyři obranné linie Rakušanů a obsadily několik vesnic. U Zborova se doslova zrodila československá armáda. Putování za pomníky Velké války nás zavede tentokrát na Vysočinu, kde bude naším průvodcem František Jedlička ze Spolku pro vojenská pietní místa. 10. díl (Před Piavou, za Piavou): Tento díl cyklu Naše Velká válka nás zavede na italskou frontu. Tady bojovali čeští vojáci tři a půl roku od jara 1915 do podzimu 1918. Podíváme se i na obrovský rozvoj všech druhů zbraní, který válka přinesla. Dosud používané polní kanóny a moždíře zbrojaři kvapem doplňovali speciálními druhy houfnic, minometů a dalších typů děl. A připomeneme i dvě konkrétní česká jména a jejich osudy, které válka postavila proti sobě. Hrdinu rakousko-uherské armády Jana Fouska a italského legionáře Karla Cudlína. Přitom oba pocházeli ze 102. benešovského pluku. V putování za pomníčky Velké války zavítáme do Milovic. Konečný počet pochovaných se tu zastavil těsně nad hranicí 6.000 těl, z toho bylo přes 5.000 osob italské národnosti. Odtud také pochází označení hřbitova jako Italský. Provede nás jím badatel Aleš Kubeš. 11. díl (Neklidné zázemí): Tento díl cyklu Naše Velká válka nás zavede mimo hlavní bojiště. Podíváme se na to, jak se rukovalo do armády, jak vypadalo národnostní složení pluků na našem území, a zkusíme vypátrat, zda bylo zdrojem napětí. Řekneme si, jak to bylo s velícím jazykem. Zaznamenáme také vzpoury – od drobných projevů nespokojenosti v prvních válečných letech až po vzpouru v Rumburku. O neklid v zázemí se postaraly nejen vojenské vzpoury, ale také udavači – jak rozšířené bylo udávání, čeho se týkalo. A zaměříme se i na fenomén dezertérů – nebyli jen na frontách. Ke konci války se stále víc vojáků odmítalo vrátit z dovolené ke svým jednotkám. Skrývali se v lesích a vytvářeli tzv. zelené kádry. Četnictvo dostalo příkaz je pochytat. Jak se toho četníci zhostili a co bylo pravdy na pověstech, že zelené kádry jsou skvěle vyzbrojené a organizované? A v putování za pomníčky Velké války vyrazíme na Kopanice. 12. díl (Nazdar, salut!): Tento díl cyklu Naše Velká válka nás zavede na západní frontu. Připomeneme boje československých legionářů ve Francii včetně těch se samotnými Němci. Zaznamenáme osudy krajanské roty Nazdar, která v rámci cizinecké legie svedla v květnu 1915 v bitvě u Arrasu tvrdý boj o kótu 140 a která od počátku byla vedena myšlenkou na svobodné Československo. A připomeneme taky válečné peripetie slavných českých malířů a sochařů, kteří v Paříži oblékli vojenské uniformy. Zmíníme i boje československých legionářů ve Francii na samém konci války. V době, kdy u nás už vznikal samostatný stát, oni ještě urputně bojovali opět s Němci v bitvě u Terronu a ve Francii na vlastní kůži poznali nové válečné metody nepřítele jako použití plynu. V putování za pomníky Velké války se zastavíme ve Strání. Padlým vojínům v I. světové válce byl postaven za kostelem pomník na způsob kapličky a to v roce 1922. 13. díl (Osudový rok): Rok 1918 znamenal v mnoha směrech zlomový okamžik. Velká válka konečně skončila a vojáci se začali vracet do svých domovů. Tisíce rodin se ale svých blízkých nedočkaly. Slovanské obyvatelstvo českých zemí oslavovalo vznik samostatné republiky, Němci se ze dne na den ocitli proti své vůli ve státě, ve kterém žít nechtěli. Obsazení pohraničí bylo jedním z prvních úkolů nové československé armády, úkolem, který se neobešel bez násilí. Děti Františka Ferdinanda dEste, které neměly nárok na následnictví, čerství poslanci přiřadili k habsburskému panovnickému domu a rozhodli o zabavení jejich majetku. Konopiště tak navždy osiřelo. Poslední léta přinesla vlnu nostalgie po časech monarchie. Kde se bere a je oprávněná?(Česká televize)


Podobné filmy

Velká válka: 1914-1918

Aktualizace: 10.10.2016 23:31

Naše Velká válka hodnotící komentáře

Hodnotící komentáře

Naše Velká válka CZ film ke stažení


sponzor


Naše Velká válka Seriál download

Naše Velká válka download
Délka
Velikost
12