Scénář filmu vznikl ještě v českém prostředí ve spolupráci s filosofem Jiřím Němcem, ale realizován byl až po režisérově emigraci do Západního Německa. Kafkovu povídku ztvárňuje velmi věrně především díky způsobu pohledu na hrdinu, jehož v celém filmu jedinkrát nespatříme: Kafkově technice subjektivistického vyprávění „okem kamery" náležitě odpovídá zachycení subjektivní kamerou, která nám - podobně jako u Kafky - neumožňuje udržet si od hrdiny jakýkoli odstup. Film dobře uvádí do Kafkova světa a zároveň splňuje i nároky těch, kteří jsou s Kafkovým dílem již dobře obeznámeni. (ČSFD)