Albert Préjean (1893 - 1979)

Cesta Alberta Préjeana k herectví vedla přes jeho sportovní založení a šermířské umění, nakonec se z něj stala přední osobnost francouzského meziválečného filmu. Narodil se v Pantin, dnešním předměstí na severovýchodě Paříže, dětství ale strávil v Aubervilliers, kde jeho rodiče provozovali malou restauraci. Mladá léta Alberta Préjeana byla ve znamení revolty proti autoritám, v první řadě rodičům. Jeho otci se nicméně podařilo donutit syna alespoň k určitému stupni vzdělání včetně dobré znalosti němčiny. Préjean od mládí pěstoval sport, jezdil na koni, boxoval a především šermoval. Jeho způsob obživy se odehrával na pařížské burze, kde ovšem přišel o všechny úspory a problémy s hrozící exekucí vyřešil začátek první světové války, jíž se Préjean aktivně zúčastnil jako letec. Z války se vrátil jako dvakrát zraněný hrdina ověnčený Válečným křížem.

V průběhu dvacátých let natočil Préjean okolo dvaceti filmů, některé byly mimořádně úspěšné, jiné zase zásadním způsobem vstoupily do dějin světového filmu. Z těch úspěšných to byl například ZÁZRAK VLKŮ (Le miracle des loups, 1924) nebo proslulá fraška SLAMĚNÝ KLOBOUK (Un chapeau du paille d'Italie, 1927), v níž hrál hlavní roli. Se jménem Alberta Préjeana je spojen i první francouzský zvukový film, který taktéž patří do zlatého fondu kinematografie. Příběh pouličního zpěváka POD STŘECHAMI PAŘÍŽE (Sous les toits de Paris, 1930) neměl sice nijak bohaté dialogy, ale Préjean se zde poprvé uplatnil také jako zpěvák. Mezitím ovšem odmítl lukrativní smlouvu s firmou Tobis, protože stejně jako mnozí jiní nevěřil v prosazení zvukového filmu.

Počátkem třicátých let se z Alberta Préjeana stala přední mužská star francouzského filmu, díky dobré znalosti němčiny točil také v Německu – tady například slavnou ŽEBRÁCKOU OPERU (L'opéra de quat'sous, 1931), dostal také nabídku z Hollywoodu, kterou ovšem odmítl a upřednostnil práci v Evropě. V polovině třicátých let vytvořil v několika filmech ústřední pár s vycházející hvězdou Danielle Darrieux, hráli spolu například v dramatu VOLHA V PLAMENECH (Volga en flammes, 1934), který byl vyroben v koprodukci s Československem. Jestliže ve svých počátcích participoval Préjean na umělecky hodnotných počinech francouzského filmu, jeho práce od poloviny třicátých let měla spíše komerčnější charakter, což ovšem na jeho popularitě nic neměnilo, zvláště když dostával hlavní role několikrát ročně. Z filmů té doby stojí za zmínku Carného gangsterka JENNY (1936) nebo tajuplný příběh ALIBI (L'alibi, 1937) od režiséra Pierra Chenala. V této době se Préjean rozvedl se svou první manželkou a časté herecké partnerství s Danielle Darrieux vedlo k fámám o jejich soukromém vztahu, dodnes nejasný je také Préjeanův poměr ke slavné herečce Annabelle.

V době okupace Albert Préjean natočil jen sedm filmů, tři z nich ale znamenaly nový triumf a potvrzení pozice jednoho z největších herců té doby. Jednalo se o populární případy komisaře Maigreta (kterého právě Préjean hrál) a za války byly uvedeny i v našich kinech – KOMISAŘ MAIGRET ZASAHUJE (Picpus, 1943), CÉCILE JE MRTVÁ (Cécile est morte!, 1944) a SKLEPY V HOTELU MAJESTIC (Les caves du Majestic, 1945). Filmoví odborníci dospěli k závěru, že Préjean zde nepodal nijak excelentní herecké výkony, filmový komisař Maigret se ale ve Francii tenkrát těšil značné popularitě.