Jacob Grimm (1785 - 1863)

Jacob Grimm byl německý folklorista, lingvista a filolog. Spolu se svým mladším bratrem Wilhelmem Grimmem (1786–1859) spolupracoval na sběru, zpracování a revizi německých lidových pohádek do knihy „Grimmovy pohádky“ (1812). V konečném revidovaném vydání v roce 1857 obsahovala sbírka 210 jedinečných pohádek. Grimm také vydal historické pojednání „Teutonská mytologie“ („Deutsche Mythologie“, 1835) o germánské mytologii a jejím vlivu na moderní německou lidovou kulturu.

Jacobovým otcem byl právník Philipp Grimm (zemřel v roce 1796). Jeho otec zemřel, když bylo Grimmovi jedenáct let, což značně snížilo příjmy a společenské postavení rodiny Grimmů. Jacobovi však finančně pomáhala teta z matčiny strany, která působila jako komorní dáma hessenské landkraběnky.

Grimm se vzdělával ve veřejných školách a v roce 1802 se zapsal na univerzitu v Marburgu. Zpočátku se zajímal pouze o studium práv, ale zaujaly ho přednášky historika Friedricha Carla von Savignyho (1779–1861). Savigny v Jacobovi probudil lásku k historickému a antikvárnímu bádání a umožnil mladému muži studovat středohornoněmecké texty ze své osobní knihovny.

V roce 1805 se Grimm připojil ke svému učiteli Savignymu v Paříži, kde se věnoval studiu dostupných středověkých textů. V roce 1806 si Grimm našel nové zaměstnání, pracoval ve válečné kanceláři v Kasselu. Jeho plat byl sice skromný, ale poskytoval mu dostatek volného času, aby se mohl věnovat vlastním zájmům.