Oľga Adamčíková se narodila jako Oľga Gontková 17. února 1903 v Kremnici. Už od dětství se zajímala o herectví. Poprvé stanula na divadelních prknech v šesti letech na scéně v Trnavě a později roku 1918 hostovala opět v trnavském divadle za režie dramatika, spisovatele a režiséra Ferka Urbánka. Následně se její cesta začala ubírat jiným směrem.
Ovšem pod vlivem ředitele Drahoše Želenského a svého manžela se rozhodla pro profesionální dráhu herečky v Nové scéně v Bratislavě (1946 – 1951) a až do odchodu na penzi v bratislavském Slovenském národním divadle (1951 – 1960), kde však hostovala i jako penzistka. Oľga Adamčíková byla pokaždé charakterní herečkou silných matek a dramatických hrdinek, hodně často z vesnického a venkovského prostředí.
I když hodně na divadle, filmu, televizi i rozhlase převáděla malé roličky či dokonce epizodky, vtiskla jim dar lidství, pochopení, neopakovatelnosti a dobroty srdce. Jako herečka sehrála například Kordulu („Strakonický dudák“), Chůvu („Romeo a Julie“) a nebo Ponciu („Dům Bernardy Alby“).
Ve slovenském filmu debutovala počátkem 50. let a úplně naposledy se v něm ještě objevila na konci normalizačních 70. let. Poprvé si zahrála Rendkovou v dramatu Paľo Bielika LAZY SA POHLI (1951). Během 50. let se objevila jako Rebrová v Bielikově komedii V PIATOK TRINÁSTEHO (1953), matka ve snímku RODNÁ ZEM (1953) Josefa Macha, Grochalka v Bahnově dramatu POLE NEORANÉ (1953), Púplavová v DREVENEJ DEDINE (1954) Andreje Lettricha, Marta Bubníková v komedii NIE JE ADAM JAKO ADAM (1956) Paľo Bielika, Rusiňková v Lettrichově filmu ČISTÉ RUKY (1956) a též Adamcová ve slovensko – maďarské Pavlovičově a Bánově komedii DÁŽDNIK SVÄTÉHO PETRA (1958).