Giuseppe Verdi (1813 - 1901)

Giuseppe Verdi se narodil 10. října 1813 v Roncole v Parmském vévodství místnímu hokynáři a hospodskému Carlu Verdimu a přadleně Luise. Základy hudebního vzdělání mu poskytl vesnický varhaník. Později začal chodit do města Busseto do školy, ale s varhaníkem z rodné vsi stále udržoval kontakt. Již po třech letech byl schopen pomáhat mu i ho zastat v případě potřeby. Finančně ho podporoval jistý obchodník se zájmem o hudbu. Dalším důležitým člověkem byl pro Verdiho bussetský kapelník Provesi, který chtěl svého žáka dostat na milánskou konservatoř. To však bylo znemožněno milánským profesorem Basilim, který prohlásil, že Verdi nemá vůbec žádné hudební nadání. Verdi tedy začal studovat u kapelníka Lavigna, až se později vrátil do Busseta, kde pracoval jako učitel hudby.

I další Verdiho opery dnes patří k zlatému opernímu fondu. Těmi nejznámějšími jsou: Ernani (podle Victora Huga), Giovanna d'Arco (Jana z Arku, podle Friedricha Schillera), Macbeth (podle Williama Shakespeara), Il Corsaro (Korzár, podle George Gordona Byrona), Rigoletto (podle Victora Huga), Il trovatore (Trubadúr, podle Antonia Garcíi Gutiérreze), La traviata (Zbloudilá, podle Alexandra Dumase mladšího), La forza del destino (Síla osudu, podle Ángela de Saavedry), Don Carlos (podle Friedricha Schillera, tato opera má celkem 7 verzí, uvádí se různé), Aida (podle materiálů egyptologa Augusta Marietta), Otello (podle Williama Shakespeara) a Falstaff (podle Williama Shakespeara).

Verdi neskládal pouze opery, velmi známým dílem je také jeho Requiem z roku 1873 složené na paměť italského spisovatele Alessandra Manzoniho, se kterým se přátelil a kterého velmi obdivoval.

Verdi působil také v politice, mimo jiné jako senátor Italského království vzniklého v roce 1861. Byl natolik populární, že jeho příjmení se používalo jako heslo prvního italského krále Viktora Emanuela II.: Vittorio Emanuele Re D' Italia.