Franchot Tone (1905 - 1968)

Herec Franchot Tone, narozený jako Stanislas Pascal Franchot Tone, se narodil 25.2.1905 v Niagara Falls, New York do dobře situované, zámožné rodiny. Franchot cestoval se svými rodiči po světě a studoval na různých prestižních školách. Jako poměrně rozmazlený jediný syn (měl ještě sestru), i on míval problémy s kázní a tak i jemu se stalo, že byl „propuštěn" z Hill School v Pottstownu, Pennsylvania, protože jeho chování neodpovídalo ani zdaleka řádům školy. Na Cornell studoval románské jazyky a poté, co se stal členem Cornellského dramatického klubu, se stal i jeho předsedou. Od tohoto okamžiku se vlastně probudil jeho zájem o divadlo. Franchot Tone neprojevoval velký zájem o to, že by spravoval v budoucnu rodinné energetické a chemické podniky, naopak, rozhodl se naprosto seriozně, že se stane hercem. Bylo to velmi vážné rozhodnutí tím spíš, že pracoval od té doby za 15 dolarů týdně. Rodiče, se kterými se nepohodl ho tehdy v podstatě vyhodili z domu.

První film však natočil F. Tone u Paramountu s herečkou Claudette Colbert v roce 1932 s názvem The Wiser Sex. U MGM natáčí o rok později s již zavedenou star Joan Crawford Today We Live. Během filmování se s Joan sblížili a začali se spolu objevovat i ve společnosti jako pár. Nicméně Franchot Tone si nemohl na krásné partnerky stěžovat. Hrál s Lorettou Young, Miriam Hopkins, nebo Jean Harlow. S J. Crawford měl hrát v Tančící lady - Dancing Lady, ale roli nakonec dostal jeho konkurent Clark Gable. Tonyho si vypůjčil Warner Bros do snímku s Bette Davis - Dangerous. Bette o něj projevila velký zájem, a to začalo vadit Crawfordové, kterou to navíc velice popuzovalo, protože byla s Franchotem zasnoubená. Od té doby se staly nesmiřitelnými nepřítelkyněmi, a toto nepřátelství trvalo do jejich smrti.

Franchot Tone vešel do širokého povědomí především v dramatu Vzpoura na Bounty, po boku Charlese Laughton a Clarka Gabla. Nominaci na Oscara ale získal za tento film jen Charles Laughton. Tony se s Crawford oženil na podzim roku 1935, ale dá se říci, že předešlé okouzlení z jeho strany vyprchalo, a on zřejmě litoval, že si jí vůbec bral, když navíc zjistil, že se Joan celou dobu přetvařovala a nevyhovovala mu ani chováním, protože byl přece jen zhýčkaný jako člen východní, modré krve. Jako herečka však byla o mnoho úspěšnější, a poté asi přetekla Franchotovi trpělivost, když mu začali i na veřejnosti říkat pan Crawford. Manželství bylo rozvedeno v březnu 1939.

Nejvíce úspěšný, nebo jak se často psalo hereckým idolem byl jak se zdá Tony na přelomu 30-40 let. Franchot hraje ve válečných filmech z II.světové války jako v Five Graves to Cairo s kolegou Cary Grantem, přitom nezapomíná na divadelní scénu, i mezi filmováním hraje. Dále je to např. psycho-krimi-thriller Phantom Lady 1944, kde hrál vraha. Pustil se do výroby filmů, a byl úspěšný i jako producent  ve snímku z roku 1949 - The Man on the Eiffel Tower. V té době se rozvedl po druhé s herečkou Jean Wallace, se kterou měl dva syny Pascala Franchot Tone a Thomase Jeffersona Tone. Dospělí, poučení muži dělají také hlouposti, hlavně když se jedná o mladou a krásnou, byť skandálně žijící ženu a Franchot Tone pořádně naletěl, když se zapletl s herečkou Barbarou Payton, před kterou ho každý, kdo jí znal varoval, jeho bývalou ženu Joan Crawford nevyjímaje. Manželství trvalo týden, a Tone skončil na klinice s přeraženým nosem a zhmožděninami, které mu udělal milenec tehdy ještě jeho ženy Barbary.