Helena Friedlová (1889 - 1966)

Helena Friedlová, rozená Helena Štěpničková, se narodila 11. listopadu 1889 v Praze. Někdy bývala uváděna jako Helena Štěpničková – Friedlová. Absolvovala Pivodovu pěveckou školu a herectví studovala soukromě u Marie Hübnerové.

Po postavách mladých a temperamentních dívek začala vytvářet role obětavých matek a trpících žen vše pokorně snášejících. Tyto typy se k jejímu křehkému naturelu a jemnému projevu, který vynikal zvláště vypracovaným hlasem, mimikou a hřejivě lidským výrazem, hodily nejvíce. Ztvárňovala Terezku („Naši furianti“), Rozárku („Paličova dcera“), Andromachu („Troilus a Kressida“), Ofélii („Hamlet“) paní Hlubinovou („Měsíc nad řekou“) a nebo slavnou babičku Magdalenu Novotnou („Babička“ podle Boženy Němcové).

Film bohužel nehrál v jejím uměleckém životě prim a na svém kontě má pouze jedenáct snímků. Dva z nich natočila ještě v němé éře. Vytvořila titulní role v dramatech DVĚ MATKY (1920) a také JOSEF KAJETÁN TYL (1925), kde sehrála Tylovu ženu Magdu Forchheimovou.

Ve zvukovém období se objevila až v roce 1936, kdy ji režisér Vladimír Slavínský obsadil do titulní role matky pěti dětí (Rolf Wanka, Jiří Vondrovič, Hana Vítová, Raoul Schránil a Fanča Foltová) Julie Váchové v melodramatu SRDCE V SOUMRAKU. Bohužel neměla žádné filmové zkušenosti, a v této roli se nemohla zbavit jisté teatrálnosti a velkého divadelního patosu.