Eva Gerová se narodila jako Eva Branbergerová 4. března 1920 v Praze do rodiny hudebního vědce, organizátora a skladatele (složil hudbu k filmům KAREL HYNEK MÁCHA, FILOSOFSKÁ HISTORIE, BÍLÁ NEMOC a CO SE ŠEPTÁ) Dr. Jana Branbergera (1877 – 1952) a operní pěvkyně Doubravky Černochové – Branbergerové (1885 – 1945). Po otcích zdědila umělecké sklony a od sedmi let hrávala v představení pražských konzervatoristů. Navštěvovala anglické gymnázium a z kvarty přešla v roce 1936 do druhého ročníku dramatického oddělení Státní konzervatoře v Praze.
Roku 1937 se představila jako Pepička Kondelíková v Krňanského přepisu stejnojmenného oblíbeného románu spisovatele Ignáta Herrmanna OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (1937), mladší sestra Lori Šomkové (Karla Oličová) Aninka v životopisném snímku české režisérky Zet Molas KAREL HYNEK MÁCHA (1937), dvojrole Mařenka Lízalová a matka Kopečková – Lízalová zamlada v Bromově komedii KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937) a Věra Soldánová v sociálním dramatu HARMONIKA (1937) režiséra Ladislava Broma. Není bez zajímavosti, že v komediích OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (1937) a KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937) ji rodičovský pár vytvořili Antonie Nedošinská a Theodor Pištěk.
Další rok byla snoubenkou Hanou Karlíkovou v komedii Waltera Schorsche PÁN A SLUHA (1938), novomanželkou Helenou Frýdlovou – Čejkovou ve Slavínského komedii SVATEBNÍ CESTA (1938), Čechoameričankou Daisy Brožovou v další komedii Vladimíra Slavínského SLEČNA MATINKA (1938), dcerou Zdenkou Jiříkovskou v NEPORAŽENÉ ARMÁDĚ (1938) Jana Bora, agentkou Věrou Duškovou ve Slavínského BÍLÉ VRÁNĚ (1938) a studentkou Věrou Pšeničkovou v komedii JARKA A VĚRA (1938) Václava Binovce. Jak vidno, v tomto roce nejčastěji spolupracovala s Vladimírem Slavínským.
Svůj pseudonym, který používala výhradně jen na filmovém plátně si Gerová zvolila už v roce 1936 z druhé půlky svého původního jména, které bylo pro novou filmovou kariéru moc složité a německé. Těsně před začátkem protektorátu Čechy a Morava se v devatenácti letech představila naposledy ve filmové branži jako titulní Stázička Vaňousová ve Šléglově komedii podle stejnojmenného románu VENOUŠEK A STÁZIČKA (1939). Jejím hereckým partnerem – Venoušem Huňáčkem – byla oblíbená herečka Věra Ferbasová. Ještě v roce 1939 krátce hostovala v Divadle na Vinohradech.