Édith Piaf (1915 - 1963)

Vlastním jménem Edith Giovanna Gassion, narodila se 19.12. 1915 v Paříži. Známá historka tvrdí, že to bylo v domě na rohu ulice Belleville, i když v jistých dokumentech stojí, že světlo světa spatřila v nemocnici Tenon. Přesto se tato pověst stala neodmyslitelnou součástí jejího života a sama Edith ji nikdy nevyvracela. Dokonale tak pomáhala vytvořit image lidovosti, na níž si nejslavnější francouzská šansoniérka velmi zakládala.

V sedmnácti letech potkala Louise Duponta a otěhotněla. Tím začalo dlouhé období jejích milostných pletek, zklamání a problémů. Dcera Marcelle zemřela ve dvou letech na zápal mozkových blan. Přestože Edith nebyla zrovna vzorná matka, smrt dítěte jí hluboce otřásla. Po čase se začala stýkat s lidmi z pařížského podsvětí a její jméno - tehdy ještě jako Gassionová - se dostalo do policejních záznamů. Byla na dně. Žila v naprosté chudobě, brala drogy, živila se příležitostnou prostitucí. Jen zpěvu se nevzdala. Její rajon byl mezi ulicemi Belleville a Pigalle a právě tam ji jednoho večera objevil majitel vyhlášeného podniku Gerny´s, Louis Leplée. Psal se rok 1936 a ze zhroucené mladé ženy se stala Edith Piaf, křehký pařížský vrabčák.

Začalo šťastné období. Seznámila se s Jacquesem Canettim a s jeho pomocí vydala první desku. Ulicí však byla až příliš poznamenaná. Canetti spáchal sebevraždu a podezření padlo na ni. Aféra naštěstí brzy utichla a Edithina hvězda začala opět prudce stoupat. Bylo jí třiadvacet a mířila k vrcholu. Natočila několik filmů, měla nový repertoár, pouštěla se do nových vztahů. Brzy o ní věděla celá Paříž. Mezi její přátele patřily i takové osobnosti jako byli Breton, Cocteau, Becaud či Aznavour. Když jí bylo něco kolem třiceti, seznámila se s tehdy ještě neznámým Yvesem Montandem a pomohla mu vybudovat slibnou kariéru. V té době, koncem roku 1945, vznikla její nejslavnější píseň "La Vie en Rose".

Přestože prožila mnoho afér a lásek, tou životní pro ni byl vztah s americkým boxerem Marcelem Cedranem. Neměla však dlouhé trvání. Snad to mohla být ta pravá, ale osud jí nepřál. Štěstí zadusila smrt. V říjnu 1949 se zřítilo letadlo, na jehož palubě se Marcel nacházel. Edith propadla těžkým depresím, že kterých se už nikdy nedostala. V roce 1951 se provdala za šansoniéra Jacquese Pillise, manželství však nebylo příliš šťastné. Navíc téhož roku po těžké autohavárii byla vážně zraněna a na utišení bolesti dostala morfium. Užívala ho déle než bylo nezbytně nutné a vytvořila si návyk. K tomu se přidal alkohol a pařížský vrabčák se znovu ocitl na samém dně. Zpívat však nikdy nepřestala. Naopak. Její kariéra dosáhla vrcholu.