Antonín Dvořák (1841 - 1904)   † 62 let

Malý Toník Dvořák se narodil ve středu 8.9. léta Páně 1841 v Nelahozevsi, malé vísce kousek nad Prahou, v rodině nepříliš zámožného hospodského a řezníka Františka Dvořáka. Podle tehdejších zvyků se měl, jakožto prvorozený syn, v budoucnu ujmout rodinného řemesla. Ovšem již v dětství nebylo možné přehlédnout Toníkův zjevný hudební talent. Od dvanácti let se mu věnoval (na místní poměry) vynikající hudební pedagog Antonín Liebsmann, který nakonec Dvořákova otce přesvědčil, aby svého mimořádně talentovaného syna poslal studovat do Prahy. Otec po delším přemýšlení svolil.

Po skončení studia (1859) nebyl přijat na vytoužené místo varhaníka. Bez příjmu však nezůstal - jako člen Komzákovy kapely nastoupil na stálý úvazek do orchestru Prozatímního divadla, kde pod vedením Bedřicha Smetany přirozeným způsobem nasával veškerý soudobý hudební repertoár. V orchestru divadla nakonec působil celých 15 let. V té době se pokoušel komponovat své první skladby. Řada z nich se do dnešních dnů nedochovala, sebekritický autor většinu raných skladeb dobrovolně zničil. Přesto některá jeho díla již byla pozitivně přijata pražským publikem, kupříkladu premiéru třetí symfonie dirigoval sám Smetana.

Zřejmě osud přivedl Dvořáka do rodiny zámožného pražského zlatníka Jana Čermáka. Antonín se zamiloval do Čermákovy starší dcery Josefíny, toho času známé pražské herečky. Josefína jeho city neopětovala. Dvořák odmítnutí gentlemansky přijal a s Josefínou ho následně pojilo celoživotní hluboké přátelství. Antonín však dlouho svobodný nezůstal, brzy velmi sblížil s Josefíninou mladší sestrou Annou. Otec Čermák jejich vztahu nepřál, ke svatbě (1873) svolil až ve chvíli, kdy se provalilo že Anna je těhotná, mladý pár však vydědil.

Finanční situace manželů Dvořákových, kterým se brzy narodily tři děti (Otakárek, Josefka, Růženka), byla velmi špatná. Rodinu navíc hluboce zasáhla těžko uvěřitelná tragedie - během dvou let (1875 - 77) všechny tři děti zemřely. Hluboce věřící Dvořák se s tragedií vyrovnal kompozicí oratoria Stabat Mater op.58. Velkolepé dílo, pojednávající o utrpení Kristovy matky stojící pod křížem, na kterém umírá její syn, bylo velkým zlomem.