Marta Kubišová 81 let

Umělecká kariéra Marty Kubišové je dodnes jen málo uvěřitelným příběhem mimořádně úspěšné zpěvačky, kterou dokázala zcela zlikvidovat a z paměti lidí vymazat politická moc a která po dlouhých letech nečinnosti vyrostla do pozice morální ikony národa. Marta Kubišová se narodila v Českých Budějovicích do rodiny lékaře, matka byla v domácnosti. Snahu rodičů o její hudební vzdělání v podobě hry na klavír komentovala sama Kubišová později slovy: „V mým případě to byly vyhozený peníze“. Její vlastní sny o studiu na medicíně se ale rozplynuly a po zkušenostech zpívání s amatérskou kapelou vyhrála konkurz do divadla Stop! v Pardubicích.

Do Rokoka krátce po Kubišové nastoupila Helena Vondráčková, spolu nazpívaly několik úspěšných duetů (s Ondráčkovkou písní Oh, Baby, Baby získaly v roce 1966 stříbrnou Bratislavskou lyru), dvojici populárních zpěvaček rozšířil Václav Neckář (píseň Den žen, 1965). K narůstající popularitě Marty Kubišové přispěly dodnes hrané skladby Karla Svobody (Depeše, Tajuplnej hráč, Nechte zvony znít) i písně převzaté ze zahraničí (S nebývalou ochotou, Denně čekám). Tehdy se také Kubišová začala objevovat v televizi, především díky aktivitám ředitele Rokoka Darka Vostřela (VYSÍLÁ STUDIO A, 1965-1967, seriál PÍSEŇ PRO RUDOLFA III., 1967-1968), před filmovou kamerou debutovala v rámci povídkového projektu MUČEDNÍCI LÁSKY (1966). V letech 1966 a 1968 zvítězila Marta Kubišová v kategorii zpěvaček v anketě o Zlatého slavíka. Popularita trojice Kubišová-Neckář-Vondráčková vedla nakonec k odchodu všech tří z Rokoka a založení vlastní skupiny Golden Kids (1968). V roce 1968 se Marta Kubišová provdala za režiséra Jana Němce (*1936), který s ní později natočil dva hudební medailóny (NÁHRDELNÍK MELANCHOLIE, 1968; PROUDY LÁSKU ODNESOU, 1969).

Éra Golden Kids je dnes v historii jen krátkou epizodou, v letech 1968-1970 ale patřila k tomu nejlepšímu, co česká populární hudba produkovala. Dvě mimořádně úspěšná koncertní turné, dvě LP desky, nadčasové hity, natáčení pro zahraniční televize (například v západním Německu), účast na mezinárodních festivalech. Paralelně Marta Kubišová pokračovala i v sólové dráze, jejímž vyvrcholením byla LP deska Songy a balady (1969), obsahující také slavnou píseň Modlitba pro Martu. Marta Kubišová se texty písní, manželským svazkem s mezinárodně uznávaným, ale doma kritizovaným režisérem, i svými veřejně proklamovanými postoji k dění po okupaci v roce 1968 znelíbila politickému vedení a zhruba od poloviny roku 1969 byly patrné náznaky omezování její umělecké činnosti, které nakonec počátkem roku 1970 vyvrcholily úplným zákazem činnosti. Pokus o její likvidaci prostřednictvím podvržených pornografických fotografií se ukázal jako neúčinný, takže nakonec byla umlčena tiše z politických důvodů. Nebylo jí ani umožněno převzít dalšího Zlatého slavíka za rok 1969.

Skupina Golden Kids se oficiálně rozpadla v únoru 1970, Helena Vondráčková a Václav Neckář pokračovali v sólových dráhách, Marta Kubišová se určitý čas marně snažila dosáhnout práva pomocí soudů. Do roku 1974 byla bez zaměstnání a žila na chalupě na Slapech. Mezitím v roce 1971 prodělala potrat v osmém měsíci těhotenství a o rok později se rozvedla s Janem Němcem, který emigroval do Spojených států. V tíživé situaci Martě Kubišové pomáhali přátelé, ale také bratr Jan, taktéž v emigraci; Kubišová sama později přiznala finanční výpomoc například od Karla Gotta. V roce 1974 se jejím druhým manželem stal režisér Jan Moravec, s nímž měla dceru Kateřinu (*1979). V roce 1977 podepsala Marta Kubišová Chartu 77, později byla i její mluvčí, což jí přineslo další pronásledování a nátlak ze strany StB. Podařilo se jí nicméně získat stálé zaměstnání a v letech 1981-1989 pracovala jako referentka zásobování v podniku Výstavba sídlišť.