Marie Norrová (1912 - 1980)

Marie Norrová se narodila 2. srpna 1912 v Sarajevu v Bosně, které tehdy patřilo Rakousko – Uhersku, jako Marie Preislerová. Její otec byl železničář a mladičká Marie vyrůstala v Košicích, kde absolvovala základní školu a ve 14 letech se stala členkou baletního sboru košického divadla. Díky své babičce, která bydlela v Praze na Smíchově, se o prázdninách stala členkou tanečního sboru smíchovské Arény. Vedení si záhy všimlo jejího talentu a Norrová se dopracovala až na operetní herečku a zpěvačku.

Přes dívčí a milovnické role se dopracovala až k oblíbené mladokomičce, která svým blonďatým zjevem představovala osobitý komický zjev a typ. Kladla důraz zejména na mimiku, postavení rukou, kladení těla, výrazu a zejména na postavení, kladení a výšku hlasu, který vynikal svou zvláštní intonací.

Za své krátké filmové kariéry natočila celkem dvaadvacet snímků. Poprvé se na našem stříbrném plátně zjevila jako mladá dívka v německé verzi Fričovi komedie ŽIVOT JE PES (1934) a podruhé jako mladičká sekretářka Ing. Harryho Peterse (František Paul) v Hašlerově sentimentálním IRČINU ROMÁNKU (1936).

Dále sehrála stenotypistku Ančinku Majkovou v komedii Rolfa Wanky VÝDĚLEČNÉ ŽENY (1937), maskérku Lidušku v Cikánově POSLÍČKU LÁSKY (1937), dělnici v DĚVČETI ZA VÝKLADEM (1937) Miroslava Cikána, novomanželku štábního rotmistra (Václav Trégl) ve Šléglově a Slavíčkově komedii ARMÁDNÍ DVOJČATA (1937), subretu Alenu Skalskou v Lamačově komedii SLÁVKO, NEDEJ SE! (1938), výřečnou úřednici v reklamě KOLDI – PETOSA (1938), septimánku Soňu Urbanovou v Kubáskově študácké komedii IDEÁL SEPTIMY (1938), služku Milku v Cikánově OSMNÁCTILETÉ (1939), úřednici Kubešovou v další Cikánově komedii s Jindřichem Plachtou KDYBYCH BYL TÁTOU (1939), Sabrinku v DĚVČETI Z PŘEDMĚSTÍ ANEBO VŠECKO VYJDE NAJEVO (1939) Theodora Pištěka, služebnou v komedii KONEČNĚ SAMI (1940) Miroslava Cikána, Katynku v Krňanského komedii ARTUR A LEONTÝNA (1940), Novákovou v Cikánově dramatu PRO KAMARÁDA (1941) či služebnou u Vejvodů ve Špelinově dramatu podle Josefa Kajetána Tyla PRAŽSKÝ FLAMENDR (1941).