Duilio Del Prete (1938 - 1998)

Duilio Del Prete se narodil v severoitalském Cuneu 25. června 1938. Duilio se proslavil zejména jako zpěvák. Začíná v roce 1963 ve skupině Cantacronache. Dále mu vycházejí sólová hudební alba Dove correte! (1968) a La bassa landa (1970). Velký vliv na jeho hudební kariéru měl belgický šansoniér Jacques Brel. Duilio překládal jeho texty do italštiny a byl hlavním protagonistou tvorby Brela v Itálii. Nahrávací společnost Ala Bianca, pak vydala posmrtně CD Duilio Del Prete canta Brel. Duilio psal písně pro sebe, ale i pro ostatní umělce a jeho texty měly často politický podtext.

V povědomí diváků zůstává Duilio Del Prete hlavně díky svým rolím v úspěšných komediích. Roku 1972 hraje roli Oresta se Stefanií Sandrelli a Dustinem Hoffmanem v satirické komedii o „italském“ manželství ALFRÉDE, ALFRÉDE ! Mario Monicelli přichází od roku 1975 s trilogií o pětici výtečníků, kteří se baví na úkor svého okolí. Tato skupinka recesistů skutečně existovala a na základě jejich příběhů vznikla trilogie MOJI PŘÁTELÉ (AMICI MIEI). V prvním díle ztvárnil Duilio roli Guida Necchi, majitele baru. Ve zbývajících dvou dílech ho v této roli vystřídal Renzo Montagnani. Duilio pracoval i na filmech zahraniční produkce. Bylo to například drama DAISY MILLEROVÁ (1974) v režii Petera Bogdanoviče, či komedie ON N´EST PAS DES ANGES…ELLES NON PLUS (1981) v režii Michela Langa. Tento režisér o rok později natočil koprodukční komedii DÁREK (1982), kde se Duilio objevuje s množstvím italských kolegů. Naposledy hrál roli ředitele ve filmu AGURI PROFESSORE (1997).

Angela Denia Tarenzi společně s Duiliem napsala texty k hudbě argentinského skladatele Astora Piazzolli. Album s názvem Rabbia e tango nazpívala Edmonda Aldini (*15.3.1934), jeho životní partnerka.

Duilio Del Prete zemřel po dlouhé nemoci 2. února 1998 v nedožitých šedesáti letech. Je pohřben na hřbitově sv Rocco Castagnaretta v Cuneu.