Ľudovít Jakubóczy (1898 - 1954)

Ľudovít Jakubóczy se narodil 16. května 1898 v obci Horné Naštince u Topoľčan. Vyučil se a pracoval jako umělecký truhlář. Herecky začínal s divadlem v roce 1911 v Budapešti. Během první světové války se stal hercem budapešťské kočovné společnosti Újpesti sínhaz (1916 – 1919). Po vzniku republiky byl ochotnickým hercem v Trenčíne (1919 – 1925), v Šahách (1925 – 1928) a řadu let v Banské Bystrici (1928 – 1945).

Několikrát si vyzkoušel i práci divadelního režiséra. Svůj smysl pro hereckou zkratku a realistickou drobnokresbu s výborným hereckým projevem, prácí s tělem, mimikou, výraznou tváří a hlasovým projevem ozkoušel Ľudovít Jakubóczy v inscenacích a divadelních postavách (často v rázovitých a lidových bodrých) Kláska v Jiráskově pohádkové hře „Lucerna“ (1949), Valenty v Králikově „Horoucím dni“ (1951), Dvořana ve známé báchorce dramatika, divadelníka a spisovatele J. K. Tyla „Strakonický dudák“ (1953) a nebo Jana ve „Svaté Barboře“ (1953) dramatika a spisovatele Štefana Králika.

Ovšem herecký vývin hercův byl přerušen úmrtím. Ve 30. letech natáčeli čeští filmaři podle divadelní hry „Súmrak nad Detvou“ Josefa Hobla a podle scénáře a za režie Karla Špeliny na Slovensku melodrama MATČINA ZPOVĚĎ / MATKINA SPOVEĎ (1937). Díky tomuto faktu se Jakubóczy v tomto díle objevil jako bača na Mikulčíkově (Andrej Bagar) salaši a kmotr čeledína Matúše Ďuroviče (Raoul Schránil).

Slavnostní premiéra se uskutečnila 12. září 1937 v Bratislavě a pražská až 10. června 1938. Po boku Jakubóczyho se zjevili taktéž další slovenští kolegové Andrej Bagar, Mária Sýkorová, Beta Poničanová, Ján Sýkora, Růžena Porubská – Hurbanová, Elena Smatková a další.