Spela Rozin 81 let

31. ledna 1943 se v Italy obsazené Lublani narodila budoucí herečka, která si zahrála ve filmech jugoslávské a italské kinematografie v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. V osmdesátých letech pak vytvořila již jen 10 rolí ve filmech jugoslávských a po roce 1990 svou kariéru ukončila.

Spela debutovala v krátkometrážním snímku Mirka Groblerja ON IN NJEGOVI v létě roku 1958, v celovečerním filmu pak přišla její premiéra ve filmu Franceta Kosmača DOBRI STARI PIANINO (1959). Roku 1960 ještě natáčela válečně laděný snímek PARTISANSKE PRICE (1960). Tyto malinké role, však měly být brzy nahrazeny výraznějšími. Ráda Spela vzpomíná, jak dostala roli ve filmu TRI ČETRTINE SONCA (1959). Mnoho hereček v té době prý neumělo jezdit na kole, ale protože to Spela ovládala, role byla tady. S režisérem filmu PARTISANSKE PRICE, Stole Jankovičem, Spela žila v období šedesátých let v partnerském vztahu.

Svou kariéru začala Spela, jako z hollywoodského příběhu. Když kráčela v červnu roku 1960 se skupinou přátel do školy v rodné Lublani. V centru města, v blízkosti pošty, si Spela všimla, že je doprovází člověk. Ten k ní přistoupil a řekl bez obalu: „Poslouchej, děvče, nechceš hrát ve filmu?". Spely reakce aby si nedělal srandu, byla vystřídána odpovědí: „Ptám se vážně. Jsem Žarko Petan, asistent režie filmu". Mladá, krásná a prsatá Spela místo do školy běžela do nedaleké kanceláře, kde pracovala její matka. Žarko Petan (27.3.1929-2.5.2014) šel s ní, představil se matce a nabídl jí vážnou filmovou roli. Tím se uzavřel osud Spely pro film i pro život. Spela měla sen dokončit akademii múzických umění a najednou jí osud přivedl do zcela jiného zaměstnání. Žarko Petan však splnil, co slíbil a Spela se v hlavní roli Very objevuje ve filmu NOCNI IZLET (1961).

Do povědomí diváků, včetně mezinárodního uznání, jí dopomohla role Minjy, prototypu moderní městské dívky, v komedii Jovana Živanoviče CUDNA DEVOJKA (DIVNÉ DĚVČE). Bylo to roku 1962 a v tomto roce ještě hrála dívku Epelu v dramatu PESCENI GRAD (ZÁMEK Z PÍSKU). Jako herečka si nežila špatně a vydělávala slušné peníze, ve srovnání s dnešní dobou, to prý bylo dost. Za hlavní roli v CUDNA DEVOJKA dostala 300.000 dinárů. Peníze však nikdy nebyly hlavní motivací pro její práci, jako je tomu dnes u většiny herců. Spela hledala něco víc a byla nespokojena s úrovní filmu, později brala méně a méně rolí a od osmdesátých let nehrála žádnou významnou roli. Nabídky byly, ale Spela je odmítala, protože neseděly jejímu hereckému citu a stylu filmového umění. Dalším důvodem bylo i to, že kariéru udělala v Bělehradě pro jugoslávský film. V Římě byla prostě herečkou jugoslávskou, ale po návratu do Sarajeva, tu byl slovinský přízvuk. Novinářům to nevadilo, ale filmařům ano, a tak se díky řeči a přízvuku Slovinky „odřízla" od jugoslávského filmového publika.