Jean Pâqui (1921 - 2006)   † 85 let

Jean Pâqui byl aristokrat, dobrodruh, spisovatel, sportovec, politik, a i když po sobě zanechal také bezmála třicet filmových rolí, herectví bylo jen jedním z mnoha střípků v mozaice jeho pestrého života. Pocházel ze starobylé rodiny z oblasti Pyrenejí, jeho celé jméno bylo Jean-François de Thonel, markýz d'Orgeix. Jeho předkům patřil půvabný zámek Orgeix v jižní Francii, titul markýze jim příslušel od roku 1817. Jean se narodil v přímořském letovisku Cap d'Ail na Azurovém pobřeží, dětství ale strávil v Paříži.

Během druhé světové války hrál často v Théâtre Daunou, kde se pokusil i o divadelní režii. Třikrát jej znovu ke spolupráci přizval režisér Jean Dréville, pod jehož vedením hrál například jednoho ze studentů námořní školy v Toulonu ve filmu KADETI OCEÁNU (Les cadets de l'océan, 1942). Dvakrát byl pak před kamerou jeho otcem slavný Charles Vanel v odvážné adaptaci dobově aktuální divadelní hry BYZNYS JE BYZNYS (Les affaires sont les affaires, 1942) a v dramatu z prostředí bohaté savojské rodiny RODINA ROQUEVILLARDOVÝCH (Les Roquevillard, 1943).

Mezitím začal Jean Pâqui sbírat vavříny jako jezdec na koni, během čtyřicátých a padesátých let dosáhl desítek vítězství na různých francouzských i mezinárodních soutěžích po celé Evropě. Na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 získal bronzovou medaili v parkurovém skákání, o čtyři roky později se zúčastnil i další olympiády v Helsinkách. Nevzdával se ale ani filmování a hned po válce si mohl připsat jeden ze svých největších úspěchů titulní rolí rytíře de Capestang ve Vernayově dobrodružném filmu KAPITÁN (Le capitan, 1945). Film tehdy jen ve francouzských kinech vidělo přes pět miliónů diváků, dnes je ale již zapomenutý díky pozdější verzi s Jeanem Maraisem.

Další Pâquiho filmy již tak úspěšné nebyly, nicméně i další tituly, kde hrál velké role, překročily miliónovou hranici v návštěvnosti kin (DAKOTA 308, 1950). Vedlejší role pak hrál v několika historických filmech (ROZMARNÁ CAROLINE – Un caprice de Caroline chérie, 1953; VZBOUŘENCI Z LOMANACHU – Les révoltès de Lomanach, 1954). Zajímavou nabídku dostal od Sachi Guitryho, v jehož historickém velkofilmu KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1955) hrál jednoho ze svých předků, hraběte d'Orgeix. V dalším Guitryho filmu NAPOLEON (Napoléon, 1955) dostal menší roli císařova pobočníka generála Flahauta. V divadle hrál naposledy v roce 1952, dvakrát se pak objevil v televizi a jeho hereckou kariéru uzavírá postava bankéře Dawsona v mimořádně úspěšném muzikálu SERENÁDA Z TEXASU (Sérénade au Texas, 1958).