K samostatné režii se dostal v polovině 70. let, kdy natáčel převážně filmy pro Slovenskou televizi. Televizní produkce podnes zastupují v jeho filmografii podstatnou část tvorby. Ve své tvorbě dlouhometrážních hraných filmů na sebe upozornil psychologickým dramatem Kára plná bolesti (1985) dějově situovaným do prostředí slovenské dědiny během druhé světové války. V roce 1995 natočil pokračování filmu Štefana Uhra Pásla kone na betóne (1982) pod názvem kone na betóne, kde rozvíjí osudy ústřední ženské hrdinky.