François Périer, vlastním jménem François Marie Gabriel Pillu se narodil v Paříži krátce po první světové válce, jeho otec vedl obchod s vínem. François se od dětství zajímal o film a divadlo a s podporou slavného herce Louise Jouveta se zapsal do hereckých kurzů René Simona, později studoval na pařížské konzervatoři. Následně začal hrát divadlo, debutoval v roce 1938 na scéně Théâtre Michel, vynikl především koncem 40. letech v Sartrově společenském dramatu Špinavé ruce, které se hrálo v Théâtre Antoine v Paříži. Trvalé angažmá pak našel v Théâtre Michodière, které se soustředilo na uvádění klasických her a komedií, hostoval také v Comédie des Champs-Elysées.
Po celá padesátá léta točil Périer několikrát ročně, hrál ve filmech různých žánrů a spolupracoval s předními režiséry té doby, jako například Autant-Lara, Grangier, Allegret nebo Duvivier. Naskytly se mu příležitosti i od zahraničních režisérů a například Vittorio de Sica jej obsadil do svého filmu VILLA BORGHESE (1954). Z francouzských filmů té doby stojí za zmínku přepis Zolova románu GERVAISE (1956), za nějž Périer získal cenu BAFTA jako nejlepší zahraniční herec. Další mimořádnou příležitost pak dostal ve Felliniho oscarovém dramatu CABIRIINY NOCI (Le notti di Cabiria, 1957).
Od počátku 60. let počet i význam Périerových rolí ve filmu značně poklesl, nicméně nadále se objevoval v umělecky i společensky hodnotných titulech, jako například SAMURAJ (Le samourai, 1967), Z (1969) nebo ATENTÁT V PAŘÍŽI (L'Attentat, 1972). Nejen v těchto, ale i dalších filmech se Périerovou doménou stali muži zákona, ať už v taláru nebo pomyslné uniformě. Příležitostně se ale objevoval i ve filmech jiných žánrů, mimo jiné v komediích. V sedmdesátých letech začal také více točit pro televizi, v další dekádě pak dostal příležitost zahrát si advokáta Terrasiniho v celoevropsky úspěšném italském seriálu CHOBOTNICE (La piovra, 1984, 1985, 1957).
François Périer proslul mimo jiné vysokou kulturou hlasového projevu a již ve 40. let daboval filmy z dílny W. Disneye; pouze hlasem se pak uplatnil jako vypravěč nebo komentátor v řadě dalších hraných i dokumentárních filmů, často také recitoval. Namluvil například komentář k legendárnímu a i u nás známému animovanému filmu STVOŘENÍ SVĚTA (La création du monde, 1957). Když se počátkem 90. let kvůli postupující Alzheimrově chorobě začal stahovat do ústraní, pracoval již jen sporadicky pro rozhlas. François Périer zemřel v Paříži následkem infarktu 28. června 2002 ve věku 82 let.