Jako osmnáctiletá se rozhodla pro herectví. Nejprve navštěvovala v Paříži kurzy Jean-Laurenta Cocheta a v další herecké průpravě pokračovala u Antoina Bourseillera v Centre Dramatique du Sud-Est v rodném Aix-en-Provence, kde také debutovala na jevišti v Molièrově hře Sganarelle čili Domnělý paroháč. Na festivalu v Avignonu se představila ve hře Françoise Billetdouxe Ticho, strom se ještě hýbá. V roce 1967 absolvovala turné s hrou André Roussina Roztržka a několik let pak hrála výhradně na pařížských scénách, mj. v Théâtre National Populaire.
Přestože se ani v následujícím desetiletí nedočkala hlavních rolí, její kariéra doznala kvalitativní zlepšení, neboť vytvořila výrazné vedlejší party v umělecky ambiciózních dílech významných evropských režisérů: divadelní scénografka Arlette v melodramatu z okupované Paříže POSLEDNÍ METRO (r. F. Truffaut); bohatá vdova Adelaida Gagnonová, jedna z cestujících dostavníku, v komorním snímku z doby francouzské revoluce NOC VE VARENNES (r. E. Scola); zmrzačená Alba Bewicková, které byly po autonehodě amputovány obě nohy, ale která porodí dvojčata ovdovělým bratrům-dvojčatům (B. Deacon a E. Deacon), jímž při havárii zahynuly manželky, v bizarní černé komedii z prostředí zoologické zahrady Z A DVĚ NULY (r. P. Greenaway).