Jacques Demy (1931 - 1990)

Jacques Demy pocházel z Pont-Château, nevelkého městečka v severní Francii, kde také vyrůstal. Oba rodiče bohatě kulturně žili a byli častými návštěvníky kin, sám Jacques od dětství hrál divadlo a pod vlivem rodičů propadl také filmovému umění. Dostalo se mu také hudebního vzdělání (hrál na housle), především se ale věnoval fotografování a amatérskému filmování. Po druhé světové válce začal pracovat na krátkých animovaných filmech a mimo jiné se také seznámil s významnými filmaři (například režisér Christian-Jaque), od nichž se mu dostalo podpory. S dalšími osobnostmi důležitými pro jeho další vývoj se setkal za studií na uměleckých školách, studoval v Nantes a později na slavné škole IDHEC (Institu des Hautes études cinématographiques) v Paříži.

Krátce nato přišel Demyho umělecký triumf v podobě muzikálu PARAPLÍČKA ZE CHERBOURGU (Les parapluies de Cherbourg, 1964). V podstatě banální příběh je vyprávěný pouze v písních, ale tento zcela novátorský styl ve spojení s extravagantní barevnou stylizací zařadil tento titul do zlatého fondu světové kinematografie. Jacques Demy byl autorem scénáře a napsal také texty k písním, které složil opět Michel Legrand. Pro představitelku hlavní role, Catherine Deneuve, to pak znamenalo počátek její hvězdné kariéry. Film byl oceněn třemi cenami na festivalu v Cannes včetně Zlaté palmy, dále získal cenu kritiky Francouzského syndikátu filmových kritiků. V roce 1964 byl nominován na Oscara jako nejlepší zahraniční film, o rok později byl pak na Oscara nominován v pěti kategoriích. Michel Legrand byl pak za hudbu nominován i na cenu Grammy. Úspěch Paraplíček pak Demy o pár let později v menší míře zopakoval filmem SLEČINKY Z ROCHEFORTU (Demoiselles de Rochefort, 1967). Opět barevně stylizovaný snímek plný hudby a tance a znovu s Catherine Deneuve (tentokrát i s její sestrou Françoise Dorléac) a opětovná nominace na Oscara za hudbu.

Stejně jako Michel Legrand, tak i Jacques Demy byl pak přizván k pobytu do USA, kde natočil film MODEL SHOP (1969), který však nesplnil očekávání a i přes další nabídky pro natáčení v Americe se Demy vrátil do Francie. Tady následně realizoval fantastický muzikál OSLÍ KŮŽE (Peau d'ane, 1970), opět s Catherine Deneuve. Ta hrála také v dalším filmu NEJVĚTŠÍ UDÁLOST ODE DNE, KDY ČLOVĚK VSTOUPIL NA MĚSÍC (L'événement le plus important depuis que l'homme a marché sur la lune, 1973).

Následující léta jsou v Demyho tvorbě problematická; vytratila se umělecká invence předešlého období, režisér navíc přišel o svého kmenového skladatele Michela Legranda, který pracoval více v Hollywoodu, znesnadnila se také spolupráce s Catherine Deneuve. Demy se navíc u všech svých filmů potýkal s finančními problémy a překračováním rozpočtu, proto bylo těžké najít producenty k jeho dalším filmům. Z některých projektů (i s mezinárodní účastí) tak sešlo úplně, jiné do dnešních dnů zapadly. Nový triumf přišel až s dalším muzikálem JEDEN POKOJ VE MĚSTĚ (Un chambre en ville, 1982), který byl v devíti kategoriích nominován na Cézara a Demy získal cenu kritiky od Francouzského syndikátu filmových kritiků. Další filmy, opět muzikálového ražení, PARKING (1985) a TŘI VSTUPENKY NA 26. (Trois places pour le 26, 1988) byly již jen nevýrazným odleskem Demyho někdejších úspěchů.