Blanka Waleská (1910 - 1986)

Studium gymnázia skončilo v tercii, když mladá Blanka Wedlichová (vlastním jménem) propadla z matematiky. Otec ji poslal na rodinnou školu do Kolína, ale ani toto studium nedopadlo dobře. Svéhlavá Blanka školu opustila a začala se živit sama. Pracovala jako služka, vychovatelka u dětí, statovala ve filmu, tančila ve sboru v Aréně. Na dramatické oddělení pražské konzervatoře se přihlásila až ve dvaceti letech v roce 1930. Po absolutoriu v roce 1934 vystřídala řadu divadel. Hrála u Vlasty Buriana, v Novém Divadle (1934 - 1936) a ve Slezském divadle v Ostravě (1936 - 1941), odkud odešla do Prahy. Hrála v Uránii (1941 - 1944) a po válce v Divadle 5. května (1945 - 1948), odkud přešla do Národního divadla, kde hrála až do svého penzionování v roce 1976. V Národním divadle patřila mezi významné osobnosti díky svému jemnému a přesto velmi emotivnímu a lyrickému herectví. Mezi její významné divadelní role patří Jana z Arku, Rosava (Tyl - Strakonický dudák), Paní Kapuletová (Romeo a Julie), nebo Aurélie (Giraudoux - Bláznivá ze Chaillot).

Jako většina herců, zřejmě i Waleská čekala na svoji životní filmovou roli. Ta přišla v roce 1949, ale už se nikdy neopakovala. Bylo to v dramatu významného divadelního režiséra Alfréda Radoka DALEKÁ CESTA. Hlavní postava MUDr. Hana Kaufmannová, ztělesněná Waleskou, prožívá spolu se svým mužem a svojí židovskou rodinou kruté strasti nacistické okupace a nemilosrdné represe proti Židům. Po čtyřleté přestávce ve filmu přicházely už jen vedlejší, někdy i epizodní role, ve kterých však Waleská přesto dokázala strhnout pozornost na své herectví. Například Růženka Pavlátová v MĚSÍCI NAD ŘEKOU, prostitutka Anděla ve STŘÍBRNÉM VĚTRU, zfanatizovaná táborská žena ve Vávrově dramatu PROTI VŠEM, uvniř dobrá, ale přesto krutá hraběnka de Galle v KLADIVU NA ČARODĚJNICE, buddhisticky smýšlející baronka v kriminálce TAJEMSTVÍ ZLATÉHO BUDDHY, ustaraná matka vraha Čabana v kriminální povídce Rukojmí z filmu MOTIV PRO VRAŽDU, nebo šarmantní důchodkyně Tvarůžková v komedii VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU. Poslední filmovou rolí byla Blanka v komedii Marie Poledňákové ZKROCENÍ ZLÉHO MUŽE.

Mnohem více příležitostí poskytla Waleské televize, kde vytvořila více než 50 rolí. Často hrála v pohádkách (KRÁSA, CHYTRÝ SYNEK, O PRINCEZNĚ NA HRÁŠKU, ČAROVNÉ PRSTÝNKY), zatímco seriálovou roli si připsala na konto jen jednu. Byla to role povýšenecké baronky v třídílném seriálu ALEXANDR DUMAS STARŠÍ. Titulní roli staré paní Blaženy vytvořila v inscenaci ALMARA, roli nenávistné tchyně v detektivce JAK SE ZRANIT VE SLUŽBĚ, roli dobrosrdečné maminky v dramatu SLEČNA RAJKA, nebo roli starostlivé Karly v komedii JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU. I v televizi, stejně jako ve filmu se pro Waleskou našla jedna životní role. Spolu s Karlem Högerem sehrála herecký koncert v televizním filmu Františka Filipa LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU. Zatímco stárnoucí Alžběta rezignovala na veškeré radosti života v koloběhu péče o rodinu, její bývalý přítel z mládí František, se kterým se po letech setkává překypuje optimismem a užívá si života plnými doušky. Tak kdo koho změní?...

Blanka Waleská byla od roku 1958 nositelkou vyznamenání Za vynikající práci, od roku 1960 Zasloužilou členkou Národního divadla a od roku 1965 zasloužilou umělkyní.