"Jakoby mezi divadlem v divadle a divadlem života ani nebyla hranice"
Když se po základní škole měl rozhodnout kam půjde dál, měl jasno. Chtěl poznat blíže herectví, které ho odjakživa tak táhlo a i když to bylo pro celou rodinu veliké překvapení vždy ho v jeho plánech podporovali. Odjel tedy do Brna, kde ho přijali na konzervatoř. Dále se zdokonaloval v herectví a po vystudování Brněnské konzervatoře působil v divadle "Na provázku". Poté si jednou se známými z provázku vyrazili na pivo do klubu. To že do "Činoherního" už se asi neřeklo. Souhrou náhod se tam potkal se starým známým a členem Armádního uměleckého souboru Vítem Nejedlým a zanedlouho se ocitl na jevišti Činoherního klubu.
"Bylo by skvělé, kdyby diváci odcházeli z divadla s lehkým pocitem křivdy, že si sice zaplatili, ale žádné divadlo neviděli. A pak si s úžasem uvědomili, že viděli sami sebe, a že vůbec není špatné někdy vidět, jací vlastně jsme. Ne jací si myslíme, že jsme. Aby si pak třeba řekli, člověk je sice barbar, ale NĚŽNÝ".
Zhruba od 90. let se objevuje v českých filmech - např. ČERNÍ BARONI (1992), SATURNIN (1994), STŮJ NEBO SE NETREFÍM (1998) a TMAVOMODRÝ SVĚT (2000). Mohli jsme ho spatřit v televizních seriálech - např. KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN, MÍSTO V ŽIVOTĚ. A v posledních letech se objevuje ve snímku Davida Ondříčka - GRANDHOTEL (2006), PRAVIDLA LŽI (2006), OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE (2006) a TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA (2007).