Rudolf Bachlet se narodil 8. prosince 1895 ve Švošově u Ružomberoku. Studoval na gymnáziu a na průmyslové škole. Zpočátku byl zaměstnán jako strojník v ružomberských papírnách a v továrnách na parní stroje Danubius v Budapešti. Současně se při zaměstnání horlivě věnoval práci divadelního ochotníka. Po převratu a vzniku Československé republiky se stal Rudolf Bachlet jedním z prvních profesionálních slovenských herců.
Opět z bratislavské scény odešel znova do Státního divadla v Košicích (1953 – 1956), odkud odešel na odpočinek, dále ještě na divadelních prknech ojediněle hostoval. Je zajímavé, že během Slovenského národního povstání (1944) působil jako člen výzvědné skupiny u 4. československé brigády Jegorova. Roku 1945 se mu podařilo přes frontu přejít k Rudé armádě.
Právě jako jeden z prvních slovenských umělců byl hercem robustního ryze realistického herectví. Jež předvedl ve významných hereckých kreacích v domácím i světovém moderním a klasickém repertoáru. Skvěle dokázal procházet od činohry až k opeře. Věnoval se i uměleckému přednesu a také byl znám jako zpěvák. Využíval všechny složky svého herectví, práci s tělem, mimiku, charisma, gesta a zejména svůj hlasový projev.
Kritiky herectví Rudolfa Bachleta jednou charakterizovali jako: „…Bodrému drotáru dal Rudolf Bachlet potřebnou pokoru i hrdost, třebaže všecko vyhrává jen i posunem pravé ruky, roztomilou, svěží mimikou…“ (1926). V kinematografii debutoval díky českým filmařům, kteří v polovině třicátých let několikrát natáčeli na Slovensku.