Džúzó Itami (1933 - 1997)   † 64 let

Juzo Itami byl japonský režisér, scenárista a herec. Filmovou tvorbu měl Itami v krvi díky svému otci Mansaku Itami, který začínal na přelomu němé a zvukové éry filmu jako scenárista a režisér. Po otci zdědil nejen scenáristické schopnosti, umělecké příjmení (jeho původní jméno bylo Jošihiro Ikeuči), ale i nadání satirického stylu, který je v jeho filmech typickým.

Po svém hereckém debutu ve filmu Mudcat of Ginza (1960) se Itami objevil více než ve 40 filmech a dramatech, jako například Sing a Song of Sex (1967), kde se poprvé setkal se svou dlouholetou manželkou a nejčastěji obsazovanou herečkou v jeho filmech Nobuko Miyamoto, v historickém válečném dramatu 55 dní v Pekingu (1963) anebo v groteskové komedii Family Game (1983).

Ačkoli je Itami v Japonsku známý spíše jako charakterní herec, tak jej v zahraničí znají především jako režiséra. Začátkem 70. let se věnoval režírováním dokumentů pro televizní stanice, které nadále formovaly jak jeho přístup ke komedii, tak jeho estetiku. Svou velkou režijní tvorbu započal celovečerním debutovým filmem The Funeral (1984). Jedním z nejoblíbenějších a nejznámějších filmů se považuje film Tampopo (1985). Jedná se spíše o dílo, které mělo velké ohlasy ve světě než v domácím japonském prostředí. Jeho méně známým filmem byl A Taxing woman (1987) a jeho pokračování A Taxing Womans Return (1988), které je dynamičtější a zároveň trochu pesimističtější, což není úplně zvykem u Itamiho tvorby.

Dále také natočil ožehavou sexuální satiru A-ge Woman: Tales of Golden Geisha (1990), vizuálně kreativní efektový film The Last Dance (1993), společenskou satiru Supermarket Woman (1996) a A Quiet Life (1995). Posledním snímkem na Itamiho filmografii je Woman in Witness Protection (1997) s náhledem do filmového zákulisí k herečce, která byla svědkem závažného zločinu.