Kanadská zpěvačka Roberta Joan Mitchell získala mnoho ocenění, včetně devíti cen Grammy a byla uvedena do Rock and Roll Hall of Fame v roce 1997. Časopis Rolling Stone ji nazval jednou z největších skladatelek všech dob.
Na konci roku 1964 Mitchell zjistila, že je těhotná. Vzhledem k tomu, že se o dítě nemohla z finančních důvodů postarat, dala svou dceru Kelly Dale Anderson k adopci. Existence dcery nebyla veřejně známa až do roku 1993. V té době už Jonina dcera, přejmenovaná na Kilauren Gibb, hledala své biologické rodiče. Mitchell a její dcera se setkaly v roce 1997. Do konce 60. let Joni hodně cestovala na podporu svého prvního alba. Počátkem 70. let příchází úspěch s druhým albem, které získalo cenu Grammy. Úspěch v rádiích mělo i třetí a čtvrté album. Její čtvrté album „Blue“ se pravidelně umisťuje v seznamech nejlepších alb všech dob.
Na dalších albech experimentovala krom folku s jazzem, popem a rockem. Během 80. let koketovala i se syntetizátory či automatickými bicími a spolupracovala např. s Billy Idolem, Peterem Gabrielem nebo Tomem Pettym. Do formy se vrátila v polovině 90. let, kdy za album „Turbulent Indigo“ získala dvě ceny Grammy.
Mitchell v roce 2010 potvrdila spekulace, že má Morgellonův syndrom a že odchází z hudebního (současného) průmyslu, který označila za žumpu. V roce 2015 utrpěla rupturu aneuryzmatu mozku, která vyžadovala fyzickou terapii a každodenní rehabilitaci. Mitchell poprvé po aneuryzmatu veřejně vystoupila na koncertu Chicka Corea v Los Angeles v srpnu 2016.