Noblesní a moudrým, podmanivým hlasem obdařený Jiří Pleskot se narodil 3.května 1922 v Milostíně u Rakovníka. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy studoval zprvu divadelní vědu coby teoretik umění. Avšak něco jej stále táhlo spíše k praktické stránce věci a proto byl členem hned několika divadelních souborů v severních a západních Čechách. Jako "mimopražák" měl znesnadněný přístup k jevištím věhlasných divadelních scén, však talent a píle ho v jeho necelých třiceti letech dostávají na prkna Vinohradského divadla, kde sehrává své životní role po boku svých věhlasnějších kolegů, kteří mu rovněž nemálo k tomuto pomáhají.
Často sehrává úlohy v žánrově podobných snímcích krimidramat a dramat lidí rozumných a poctivých, učitelů, policistů, otců aj. Objevuje se coby mladý poručík v klasice "české kriminální školy" VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ či v HOTELU PRO CIZINCE. Hlavní role dostává spíše v tv inscenacích a prokazuje v nich své dobré herectví, např. v TCHÝNI. Jakožto stále častěji obsazovaný má čest hrát v nejznámějších českých seriálech s velkými osobnostmi divadla i filmu s J.Vojtou, V.Menšíkem, V.Voskou, D.Medřickou, J.Pivcem, J.Šejbalovou, zkrátka s jeho hereckými kolegy z divadla Na Vinohradech. Na svou největší roli čeká u filmu téměř šestnáct let a to v dvoudílném historickém dramatu DNY ZRADY I., II. slavného Otakara Vávry. Zde sehrává, myslím, že velice obstojně, náročnou roli druhého československého prezidenta Edvarda Beneše při těžkém rozhodnutí v období "Mnichova".
Později hraje i ve známé historické rekonstrukci bitvy u SOKOLOVA, která je ve své době stěžejním historickým filmovým dílem. Musím zde zmínit i krásnou roztomilou postavičku věčně nestárnoucího a milujícího dědečka ve filmu KONEČNĚ SI ROZUMÍME, kde je mu vnučkou skvělá herečka paní Bydžovská a zpívá zde milou písničku o lásce a trápení. Pleskot posléze stále aktivně prochází snímky ČAS PRACUJE PRO VRAHA, ARABELA, LUCIE, POSTRACH ULICE, kde má rovněž milou roli, nebo film PODFUK, či jeho, žel poslední příležitost před kamerou v tv dramatu UZAVŘENÝ PAVILÓN.
Umírá 1.prosince 1997 v pětasedmdesáti letech. Mnohými dnešními lidmi je označován za "poplatného člověka tehdejší době", jenže přiznejme si, musel jít s davem, pokud chtěl dělat své milované řemeslo, jakož i jiní jeho daleko proslavenější kolegové, kteří se dnes teší stálé přízni diváků. Je škoda, že tento tolik talentovaný a bystrý člověk s vždy dobrým vystupováním částečně propadl veličině času. Děkujeme, pane Pleskote.