František Černý se narodil 2. července 1904 v Praze. Po ukončení měšťanské školy v Nuslích se vyučil elektromontérem v Křižíkových závodech a rovněž vystupoval jako statista v nuselském Tylově divadle. Své zkušenosti nejdříve získával u kočovných společností a od roku 1922 hrál v profesionálních činoherních a kabaretních scénách.
Černý byl jeden z nejtlustších českých herců (prý měl až 150 kg). Ze své kulaté a mrštné postavy mohl skvěle herecky těžit. Při herecké práci kladl veliký důraz na práci rukou, gest, slovního projevu a civilního dobráckého a optimistického výrazu. Nejčastěji hrál různé svérázné a dobrácké postavičky malých lidiček, ke kterým měl velmi blízko. Na jeho herecký vývoj mělo největší vliv Osvobozené divadlo (například ve hře „Pěst na oko“) a karlínské divadlo (př. inscenace „Zavinil to Ferkl“, kde umělecky tvořil po boku Vlasty Buriana).
Poprvé se objevil před kamerou ve filmu ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (1926). Zahrál si ještě v šesti němých filmech MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (zahradník), VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE (člen městské rady), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (krajánek Široký), TCHÁN KONDELÍK A ŽEŤ VEJVARA (malířský tovaryš), HORSKÉ VOLÁNÍ S. O. S. (host v hotelu) a později ozvučený ČERNÝ PLAMEN (chasník).
První Černého rolí ve zvukovém filmu byl vězeň v české a německé verzi Burianovy bláznivé komedie TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931). Pro režiséry se stal vyhledávaným představitelem bodrých roliček, u kterých je komickým základem jejich fyziognomie.