"Jsem Starorakušan, narozený za císaře pána, ale milovník českého národa, protože jsem si tady zachránil život," říkal Eduard Linkers, herec, kterého politické zvraty v Evropě donutily stát se mimo jiné také hvězdou českého filmu.
Rodák z Černovic, které jsou dnes součástí Ukrajiny a v letech 1775 až 1916 patřily do Rakouska-Uherska. Se začátkem první světové války přijel s rodiči do Vídně, aby ji zde přečkal. Když se vrátili a bylo mu osm, strýc, který si přivydělával jako oponář, ho vzal na oslavu do divadla. "Hráli tehdy odpolední oblíbené dětské představení Max und Moritz. Seděli jsme v první řadě a já byl celý omámený. O deset let starší sestra se mě zeptala, jak se mi to líbilo, a já jí odpověděl: Moc, bude ze mne herec."
Vystudoval gymnázium a své přání před rodinou, která mu nebránila, zopakoval. Odjel tedy do Vídně, absolvoval hereckou přípravku a posléze hodiny u slavného Rudolfa Beera, kterému patřila tři vídeňská divadla. Od roku 1933 do roku 1938 vystupoval ve vídeňských kabaretech, tehdejších Kleine Kunst Bühne (Jeviště malého umění).
První filmovou roli dostal ve filmu Kateřina, poslední mu dal rakouský režisér Hermann Kosterlitz (ten později odešel do USA a v Hollywoodu točil pod jménem Henry Koster). Druhý film Petr ve sněhu jsem natočil s českým režisérem, krásným chlapem Karlem Lamačem a herečkou Anny Ondrákovou."