Werner Schroeter, třetí z nejvýznamnějších režisérů německé "nové vlny" (po Reineru Werneru Fassbinderovi a Wimu Wendersovi), je tvůrce bytostně romantický - klíčem k jeho filmům i osobnosti je respekt k individualitě, která stojí "proti" neúnosné společnosti.
Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří třihodinová "surreálná opera" PALERMO NEBO WOLFSBURG (1980), za kterou obdržel Zlatého Medvěda na festivalu v Berlíně, a kterou čas od času hraje pražské Ponrepo.
Pro filmy Wernera Schroetera je typická vypjatá stylizace, výstřednost a expresivita, fragmentární a často ne zcela rozšifrovatelný „snový“ děj, záliba v brakové estetice, queer a transgender tematika i výrazná hudební složka.
Stěžejní herečkou jeho filmů byla Magdalena Montezuma, známá také z Fassbinderových filmů a později Isabelle Huppert pro kterou přímo vznikl Schroeterův předposlední film DEUX (2002). Obsahlý rozhovor s Wernerem Schroeterem vyšel záslouhou Milana Klepikova ve Filmu a době. Na internetu je možné si jej přečíst na stránkách Fantom Filmu.