Sabina Králová 53 let

Po maturitě na zdravotnické škole vystudovala herectví na pražské DAMU (absolvovala v roce 1993). Už v době studií (1992) hrála v pražském Činoherním klubu – např. Vlastičku a další role v inscenaci Obsluhoval jsem anglického krále. V sezoně 1993–94 získala angažmá jako talentovaná, energická a půvabná herečka v Divadle Na zábradlí, kde se setkala při práci na roli Kláry v Molièrově Donu Juanovi s velkou režisérskou osobností, Janem Grossmanem. Zahrála si zde i Bordelmamá v inscenaci Dům radosti, dům smutku aj. Další dvě sezony se stala členkou smíchovského Divadla Labyrint (Kassandra a Hermione v Eurípidových Pokořitelích Tróje, Dcera v Pinterově Měsíčním svitu, v Shakespearově Periklovi byla Marinou, v Topolově Hodině lásky Elou aj.). Hostovala i v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (Kočka na kolejích). Do Národního divadla vstoupila v roce 1996 titulní Doroteou ve stejnojmenné adaptaci prózy Lope de Vegy (ND 1995, v roli ještě jako host), hrála Hippolytu v Shakespearově Snu noci svatojánské (ND 1997), převzala roli Clarisi v Goldoniho Sluhovi dvou pánů (ND 1997), Rozárku v Tylově Paličově dceři (ND 1997), Biancu v Shakespearově Othellovi (StD 1998), biblickou Poutnici, též Evu a Nevěstu v lidových Pašijích (ND 1998), Lízu Papanek a další postavy v jevištní adaptaci Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále (ND 1998), Charmian v Shakespearově Antoniovi a Kleopatře (ND 1999), upoutala Markétkou v dramatizaci Bulgakovova románu Mistr a Markétka (StD 1999) a Margaretou v Mnoho povyku pro nic (StD 1999). Dále si zahrála Olgu v Rutově původní hře Olga a ďábel (Divadlo Kolowrat 2001), Lélíčka v Balákově Švejkově vnuku (StD 2002), Kassandru v Aischylově Oresteie (StD 2002), Ženu v současné hře I. Volánkové Stísněná 22 (2002), téhož roku převzala roli Cizí kněžny v Jiráskově Lucerně. Rok 2003 jí přinesl roli Jenifer Bartonové v Mastrosimoneho hře Jako naprostý šílenci (StD) a roli Laury v Penhallově hře Slyšet hlasy (DK 2003). Následovala postava Anny v úpravě hry Larse Noréna Okruh osob 3.1 (2005, inscenace se hrála v suterénu ND v rámci cyklu Národní divadlo, jak ho neznáte!), postava Genie ve Schnitzlerově Duši – krajině širé (2005), Lady Teazlovou v Sheridanově Škole pomluv (2004), aj. V Národním divadle doposud spolupracovala s režiséry Miroslavem Krobotem, Ivanem Rajmontem, s maďarskou režisérkou Enikö Eszenyi, s Petrem Kracikem, Ivo Krobotem, Oxanou Meleškinou-Smilkovou, Lucií Bělohradskou, Jiřím Pokorným, Vladimírem Morávkem, Michalem Dočekalem, Davidem Farrem, J. A. Pitínským, Thomasem Zielinskim a dalšími. V současné době ji mohou diváci vidět na jevišti Národního divadla jako Rozárku ve Stroupežnického Našich furiantech (2004) a Myslivcovou v dramatizaci Babičky od Boženy Němcové (2007), na jevišti Stavovského divadla Lady Annu v Shakespearově Richardu III. (2006), jako Slečnu Lucy ve Williamsově Sladkém ptáčeti mládí (2006) a Třetí královnu v Fletcherově/ Shakespearově hře Dva vznešení příbuzní (2008). V komorním Divadle Kolowrat hraje Vitu ve hře Virginia od O´Brienové (2005).