Michail Baryšnikov 76 let

Nejlepší baletní a taneční umělec naší doby Michail Nikolajevič Baryšnikov je rodilý Lotyš. Narodil se v bývalém Sovětském svazu v Rize. Balet studoval ve vyhlášeném Vachtangově učilišti v Leningradu. Po ukončení studií byl 5 let členem Kirovova baletu v současném Petěrburgu. Podařilo se mu v roce 1974 emigrovat. Nejdříve působil v Kanadě, ale rozhodl se pro baletní scény na divadelních jevištích v USA, kde se dál věnoval své baletní kariéře.

Ve filmu se ovšem objevoval jen velmi málo, a když už, tak jedině v rolích, které spojovaly herecké nároky s uměním tanečním. Zaujal diváky hned svou první filmovou rolí ruského baletního umělce Jurije Kopejkina. Za ztvárnění této vysoce náročné role v psychologickém dramatu z baletního zákulisí Nový začátek byl v roce 1977 nominován na Oscara.

Největší úspěch a popularitu ovšem zaznamenal v politickém thrilleru Bílé noci, natočeném v roce 1985 v režii Tailora Hackforda. Hrál zde ruského emigranta - tanečníka Kolju -, který je po neplánovaném přistání letadla, kterým letěl na uměleckého turné do Japonska, přinucen vystoupit na půdu SSSR, a je při tom zatčen KGB, a donucen vrátit se na bývalou baletní scénu. Zde se setkává se svou dávnou láskou, baletkou Galinou (Helen Mirren), ale i s americkým stepařem (hraje jej George Hines), který na rozdíl od něj emigroval z politických důvodů do Ruska. V tomto filmu hrála i Isabella Rosselini, manželku černého stepaře Darju.

Na podzim v roce 1996 hostoval Baryšnikov ve dvou sólových představeních v pražském Národním divadle. Z tohoto vystoupení i jeho návštěvy byl natočen televizní dokument Vášně a Baryšnikov (režíroval jej Ivan Pokorný). Z jeho druhého pražského představení v prosinci 1999 ve Státní opeře Praha byl natočen dokument Legenda o Mischovi (v režii Pavly Slancové a Petra Jančárka). Jeho životní partnerkou byla herečka Jessica Langeová, se kterou má dceru Alexandru - Šuru.