Jiří Štuchal (1912 - 1979)

Jiří Štuchal se narodil 20. listopadu 1912 v Brně. Odmaturoval roku 1930 na brněnské reálce a nastoupil jako úředník u Zemské banky (1931 – 1942). Záhy si splnil svůj sen a nastoupil v 1944 jako profesionál do brněnského rozhlasu. Zde se představil jako zpravodaj, v letech 1945 – 1954 jako referent, a také jako konferenciér komediálních a zábavných pořadů i pásem.

Kromě toho mj. stál u zrodu a probíhání mezinárodních a koprodukčních pořadů a podniků. Ve své době se těšil opravdu mimořádné divácké a posluchačské popularitě. Dlouhá léta byl hlavní hvězdou zájezdových estrád, v nichž proslul svou konferenciérskou, slovní a imitačních schopností. Byl znám jako skvělý imitátor Vlasty Buriana. Jeho ženou bývala zpěvačka Věra Racková (1919 – 2006).

Poprvé se českým filmovým divákům Štuchal uvedl ještě za svého působení v brněnském rozhlase v roce 1948 v různých hraných scénách o lidových řemeslech v kolchoznických vesnických družstvech v krátkometrážním dokumentárním snímku SPOLEČNĚ K CÍLI (1948) Vladimíra Síse.

Po příchodu do Prahy se několikrát objevil i v dlouhometrážních hraných filmech. Sehrál muže v publiku (společně s Janem Werichem a Vladimírem Dvořákem) v Klosově a Kadárově hudební komedii HUDBA Z MARSU (1955), kapitána Slavoje v Sísově komedii LEDOVÍ MUŽI (1960) s Rudolfem Hrušínským a Jiřím Lírem v titulních úlohách, zájemce o byt Cimandla v Brynychově komedii KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ (1961), ministerského úředníka v satirické komedii EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ (1963) Zdeňka Podskalského. Hranou tvorbu ukončil jako funkcionář fotbalové komise (spolu s Vladimírem Menšíkem, Bohuslavem Kupšovským a Karlem Pavlíkem) v komedii ŽENY V OFSAJDU (1971) Bořivoje Zemana.