Judd Apatow 56 let

Apatow, čtyřicetiletý, šťastně ženatý otec dvou dětí, nemůže být v souladu se zákony přírody panicem, přesto to byl právě čtyřicetiletý panic, jimž v roce 2005 prorazil jako režisér na poli celovečerních filmů. Jeho hollywoodská kariéra však začala o několik let dříve. Pro lepší povědomí o vlivech, které ho během ní ovlivňovaly a nadále ovlivňují, budeme muset zavítat do ještě vzdálenější minulosti: Příběh Judda Apatowa započal 6. prosince 1967 v Syossetu (New York). Těžko říct, nakolik se jeho židovská rodina shodovala se židovskými rodinami známými z komedií Woodyho Allena, Apatow každopádně také již od dětství inklinoval ke dráze komika. Právě díky smyslu pro humor i při své nuzné výšce značně povyrostl v očích kamarádů. Když mu bylo dvanáct, jeho rodiče již nadále nenacházeli společnou řeč a nechali se rozvést. Jeho bratr Robert odjel bydlet k prarodičům, sestra Mia se nastěhovala k matce a Judd byl osudem i soudem svěřen do péče otce. Byla to však matka, jejíž kontakty v Southamptonském komediálním klubu tomuto velkému obdivovateli Stevea Martina otevřely dveře mezi pozdější komediální elitu.

Tuzemskému divákovi nepoměrně známější seriály MACHŘI A ŠPRTI (1999) a KOLEJ, ZÁKLAD ŽIVOTA (2001), které Apatow zaštítil také jako producent, byly pro nízkou sledovanost záhy ukončeny. Více pozornosti vzbudila komedie ZPRÁVAŘ: PŘÍBĚH RONA BURGUNDYHO (2004), první větší příležitost pro Willa Ferrella. Apatowův scénář k ní překypuje specifickým humorem, jenž nesedne každému, totéž platí o jeho režijním debutu 40 LET PANIC (2005), kde mohl dát průchod svému výraznému talentu jiný slavný komik, Steve Carell. Obrovský a tvůrci vskutku nečekaný divácký úspěch Panice podpořily kladné ohlasy kritiků, jenom potvrzující, jak relativní může být hranice mezi komedií obhroublou a inteligentní. Během natáčení jeho dalšího scénáře, RICKY BOBBY: NEJRYCHLEJŠÍ JEZDEC (2006), napsal Apatow ZBOUCHNUTOU (2007). Ratingem R (do sedmnácti let jen v doprovodu dospělého) ocejchované překvapení loňského roku definitivně stvrdilo, jak výrazný talent rozčeřil zakalené vody amerických komedií..Nejen herecká trojka Jonah Hill, Seth Rogen, Paul Rudd uvedla mnohé diváky SUPERBAD (2007) v omyl. Ne, tuto svěží a odvážnou zábavu pro byvší teenagery vážně nerežíroval Judd Apatow, dokonce k ní nenapsal scénář, přesto se těžko bude zbavovat nálepky „film Judda Apatowa“. Sotva opadlo nadšení z dvou výše uvedených, kina vzala útokem další mimořádně sprostá a (pro mnohé, byť ne pro každého) mimořádně vtipná komedie, přesněji parodie na životopisné filmy o hudebnících WALK HARD: THE DEWEY COX STORY (2007). Apatowůc scénář tentokrát nabídl (asi vůbec první) hlavní roli Johnu C. Reillymu. Připravované počiny Judda Apatowa, talentovaného žida, který se nebojí nazývat věci pravým jménem, slibují tuny či jiné vysoké měřitelné jednotky smíchu. Thrillerem říznutý PINEAPLLE EXPRESS i (doufejme, že „jiná“) sandlerovka DON'T MESS WITH ZOLTAN snad některé puritány přesvědčí, že ani sebevětší množství vulgarismů nemusí nutně znamenat necitelnou sprosťárnu pro hrstku výstředních individuí. Vždyť Judd řadí mezi své oblíbené filmy například léty osvědčenou Cenu za něžnost, Harolda a Maude nebo Tootsie. Představa, že jedno z jeho filmových dítek časem stane po jejich boku, mi vůbec nepřijde nereálná.