Bedřich Vrbský (vlastním jménem Bedřich Vrbka) se narodil 4. května 1890 v Praze. Jako absolvent obchodní akademie byl předurčen a vydal se na dráhu malého úředníka. Několik let pracoval jako úředník Městské spořitelny pražské. Fádní zaměstnání malého úředníčka ho nebavilo a své vysvobození spatřil v divadelních prknech, která ho okouzlily již předtím.
Základem Vrbského hereckého rejstříku byl zejména civilní projev a společensky uhlazené vystupování. Kladl rovněž důraz na rychlost a břitkost dialogů a na dobré vyslovování. Díky tomu se uplatňoval v konverzačních a komických postavách. Z jeho rolí si vyjmenujme lorda Goringa ve Wildově „Ideálním manželu“, či Doolitla ve Shawově „Pygmaliónu“.
Proslavil se rovněž také jako dramatik – jako autor několika divadelních her, frašek, adaptací, výstupů a skečů. Například hra „Transport č. 20“, jejímž spoluautorem byl herec, režisér a dramatik Zdeněk Štěpánek, „Bloudění Jindřicha od Věže“, jež se v několika inscenacích v roce 1941 objevila na scéně Národního divadla a „Zázračný lékař“. Tuto hru režisér Vladimír Slavínský zfilmoval pod názvem JEJÍ LÉKAŘ (1933) s Hugo Haasem a Lídou Baarovou.
Na stříbrném plátně debutoval nezjištěnou rolí v nedochované komedii herce a režiséra Jiřího Steimara PAN PROFESOR, NEPŘÍTEL ŽEN (1913). V němém období se objevil v rolích majitele člunu (ČESKÉ HRADY A ZÁMKY Karla Hašlera), Janotova přítele (Hlavatého NEZNÁMÉ MATKY) a lékaře v blázinci (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK Karla Lamače). V roce 1918 byl s Josefem Skružným spoluautorem námětu a spoluscénáristou nedochovaného filmu Gabriela Harta LÁSKA SI NEDÁ POROUČET (1918).