Jekatěrina Golubeva spatřila světlo světa 9. října 1966 v ruském Petrohradě a už tehdy bylo zřejmé, že nepůjde o obyčejnou dívku. Od nejútlejšího věku ji totiž zdobil všestranný talent a neobyčejné charisma. Studovala herectví na Ruské akademii divadelního umění a poté i na Univerzitě kinematografie S.Gerasimova v Moskvě.
Francouzskému publiku se Katerina poprvé představila v artovém dramatu J'AI PAS SOMMEIL režisérky Claire Denis jakožto litevská emigrantka Daiga přijíždějící do Paříže za prací. Tímto snímkem si Katerina mimo jiné vysloužila svou první pozvánku na festival do Cannes. A s Francií od té doby zůstala Katerina spojena i nadále, jelikož po rozchodu se Šarunasem Bartasem v ní našel zalíbení kontroverzní francouzský režisér Leos Carax, který Katerinu obsadil do role tajemné Isabelly v dramatu o hledání vlastní identity POLA X. Zde si Katerina zahrála po boku Guillaumea Depardieua.
Úspěch POLA X přivedl Katerinu k jinému provokativnímu francouzskému filmovému tvůrci Brunovi Dumontovi, který ji nabídl roli v experimentálním psychologickém dramatu TWENTYNINE PALMS, kde ztvárnila cizinku Katiu tvořící jednu polovinu mileneckého páru. Dumont se posléze vyjádřil, že kromě vnitřní i vnější krásy pomohla Katerině k angažmá i její specificky znějící řeč - ne úplně dokonalá francouzština s ruským přízvukem, což diváky jistě upoutalo už v předchozích filmech Kateriny.
Z pozdější tvorby stojí za zmínku návrat ke spolupráci s Claire Denis v podobě vedlejší role ve snímku L'INTRUS, kde si Katerina zahrála tajemnou obchodnici s lidskými orgány. A rovněž i návrat do Ruska a sci-fi drama 977, jehož režie se zhostil Nikolaj Chomeriki. Se světem filmu se Katerina rozloučila komorním dramatem DOM S BASHENKOY z dílny ukrajinské režisérky Evy Neymann, kde ztvárnila roli nemocné matky, jejíž stav se neustále zhoršuje a jakoby tak touto rolí symbolicky předznamenávala události týdnů následujících.