Alexandr Zarchy (1908 - 1997)

Narodil se v rodině typografa. Ve filmovém oddělení leningradského Proletkultu získával první znalosti o natáčení filmů (1927 – 1928). Do kinematografie vstoupil společně s režisérem Iosifem Chejficem (1905 – 1995), s nímž po dvacet let (1930 – 1950) tvořil autorskou dvojici. Mimo jiné natočili Profesora Poležajeva (1936) a Členku vlády (1939), základní díla filmového socialistického realismu. Ještě za války vzdali Malachovskou mohylou (1944) hold hrdinství vojáků, kteří se s granáty v ruce postavili před Sevastopolem německým tankům.

V roce 1967 dokončil Zarchi náročný přepis Tolstého Anny Kareninové s Taťjanou Samojlovovou v titulní roli. Na motivy stejnojmenného románu Konstantina Fedina realizoval další dvojdílný projekt Města a roky (1973) o cestách inteligence v revoluci a občanské válce. Naopak komorním laděním se vyznačovala Povesť o něizvestnom akťore (Povídka o neznámém herci, 1976) a Dvacet šest dnů ze života Dostojevského (1980). Svůj poslední film, pojmenovaný podle diplomata Čičerina, natočil Zarchi ve spolupráci s Nikolajem Parfjonovem (1986).