Italský filmový tvůrce Marcello Pagliero začínal jako herec, později se prosadil i jako režisér, pracoval v Itálii a Francii a na svém kontě má i jednu oscarovou nominaci za scénář. Narodil se v Londýně, jeho otec byl Ital, matka ale pocházela z Francie. Marcello vyrůstal v Itálii a vystudoval práva, tomuto oboru se ale nikdy nevěnoval a začal pracovat jako novinář. Ve třicátých letech se poprvé setkal s filmem díky překládání scénářů, k čemuž byl předurčen díky výborné znalosti angličtiny.
Spolu s dalšími scénáristy se Pagliero podílel na dalším Rosselliniho filmu PAISÀ (1946) a spolu s Fellinim a Rossellinim byl v roce 1950 nominován na Oscara za nejlepší scénář. Mezitím byl pozván do Francie a hlavní roli hrál v Delannoyově filmu KOSTKY JSOU VRŽENY (Les jeux sont faits, 1947). Další nabídky z Francie pak Pagliera koncem čtyřicátých let přiměly k tomu, že se trvale usadil v Paříži a pokračoval v práci režiséra i herce. První film natočený ve Francii MUŽ, KTERÝ CHODÍ PO MĚSTĚ (Un homme marche dans la ville, 1950) se řadí k jeho nejlepším dílům. Výrazným komerčním úspěchem pak byla adaptace divadelní hry J. P. Sartra POČESTNÁ DĚVKA (La putain respecteuse, 1952). Podle jevištní předlohy dalšího slavného dramatika Luigiho Pirandella pak natočil film NAHÉ ODÍVATI (Vestire gli ignudi, 1954) s hvězdným obsazením z Francie i Itálie.
Svou režijní filmografii uzavřel sovětsko-francouzským filmem LÉON GAROSS HLEDÁ PŘÍTELE (Леон Гаррос ищет друга, 1961). Tento polodokumentární snímek měl význam v osobní rovině pro představitele jedné z hlavních rolí Jeana Rocheforta, který se při natáčení v Sovětském svazu seznámil se svou první manželkou. Během šedesátých let Pagliero odehrál ještě několik menších rolí ve filmech různých režisérů, naposledy se uplatnil jako scénárista jedné epizody seriálu SLAVNÉ ÚTĚKY (Les évasions célèbres, 1972), od té doby žil v ústraní.
Marcello Pagliero zemřel v Paříži 9. prosince 1980 ve věku 73 let.