Ota Motyčka (1899 - 1971)

Ota Motyčka se narodil 13. října 1899 v Plzni (někdy uváděn jako Otta či Otakar Motyčka) do chudé rodiny drážního telegrafisty a tovární švadleny. Vystudoval českobudějovickou obecní školu a klatovské reálné gymnázium. Už během studí ochotničil, ale po smrti otce v roce 1920 musel odejít ze studií a stal se obchodním zástupcem v Bratislavě.

Jako herec a operetní starokomik vystřídal tyto scény (často operetního a levného charakteru): Tylovo divadlo v Nuslích (1929 – 1931), Intimní divadlo (1931 – 1932), Kladno a Pardubice (1932 – 1935), Novoměstské divadlo (1935), Velká opereta (1936 – 1939), Švandovo divadlo (1939 – 1942), Unitarie (1942 – 1943), opět Velká opereta (1943 – 1945), Komická zpěvohra (1946 – 1948), Divadlo státního filmu (1948 – 1951) a do odchodu na odpočinek karlínské Hudební divadlo (1951 – 1963), kde byl také krátce i uměleckým ředitelem (1953 – 1954). Jeho malá komická postava, směšná tvář s vysokým čelem a pleší a výrazný hlas se dobře hodily do malých komických úloh divadelních i filmových.

Na filmovém plátně se poprvé zjevil jako soukromý detektiv Tintěra v Lamačově operetce NA TÝ LOUCE ZELENÝ (1936). Ihned po svém nástupu do filmu hrál ročně v několika filmech (v roce 1939 dokonce v deseti filmech).

Hrál sluhy (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH, HOLKA NEBO KLUK?), úředníky (TVOJE SRDCE INKOGNITO, ČEKANKY, VELKÁ PŘEHRADA, VALENTIN DOBROTIVÝ, MĚSTEČKO NA DLANI), zákonodárce (VANDINY TRAMPOTY, SRDCE V CELOFÁNU, POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ), učitele (NAŠI FURIANTI), zločince (HARMONIKA, HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE, DCERUŠKA K POHLEDÁNÍ), muže zákona (TŘETÍ ZVONĚNÍ, LUCERNA, ŽENY U BENZINU), soukromníky (SLÁVKO NEDEJ SE!, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, BLÁHOVÝ SEN, PAKLÍČ, ŘEKA ČARUJE), kostelníky (PRSTÝNEK), rekvizitáře (MODRÝ ZÁVOJ), hosty různých veřejných zařízení (DŮVOD K ROZVODU, EXPERIMENT, RUKAVIČKA), opilce (NEVINNÁ), karbaníky (DVOJÍ ŽIVOT), číšníky (OKÉNKO DO NEBE), fotografy (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), zástupce (LÁSKA A LIDÉ), pedikéry (NAŠE XI.) atd.