Vitalij Policejmako (1906 - 1967)

Narodil se 5. května 1906 v Caricynu (dnes Volgograd) jako Vitalij Pavlovič Policejmakos; příjmení si později zkrátil na Policejmako. Byl nejmladším dítětem v řecké rodině, která byla obdařena mnoha potomky.

Před začátkem „Tostonogovského éry“ v měl divadle mnoho zajímavých rolí, nezřídka ztvárňoval hlavní či titulní postavy. Za roli Arťoma Goduna ve hře Přelom, podle předlohy Konstantina Trenjova, získal v roce 1951 Stalinovu cenu třetího stupně. Stejného roku se stal Národním umělcem RSFSR. Roli Arťoma Goduna si zopakoval i ve stejnojmenném filmu z roku 1952.

V posledním období byl Vitalij Policejmako jedním z nejpřednějších herců divadelního souboru Velkého Leningradského dramatického divadla, bez nadsázky by se dal označit za hlavního herce divadla. Tato éra slávy a popularity skončila v únoru roku 1956, když do divadla nastoupil jako umělecký vedoucí Konstantin Tostonogov. Policejmako, který již dávno nedostával malé a epizodní role přestal být prakticky obsazován. Při svých besedách s herci nový hlavní divadelní režisér uváděl Policejmaka jako příklad, jak se hrát nemá.

Již v roce 1957 ale Tostonogov označil Policejmaka za herce velkého temperamentu a znělého hlasu a obsadil ho do hlavní role v představení Ezop na motivy povídky Gusttava Figueireda Liška a hrozny. Podle vzpomínek Diny Morisovny Švarc se Tostonogov vyjádřil tak, že nikomu jinému z herců v zemi by tuto roli nesvěřil. Touto rolí došlo k obratu vztahů herce a režiséra. Policejmako byl oddaným spolupracovníkem režiséra a byl jedním z nejlepších herců jeho divadelního souboru. Hrál v celé řadě výborných představení, např. v Idiotovi hrál postavu Fedyšenka nebo Farmusova v Hoři z rozumu. Jednou z jeho nejvýraznějších divadelních rolí byl Redozubov v legendárních tostonogovských Barbarech.