Vítězslav Vejražka (1915 - 1973)

Vítězslav Vejražka se narodil 9. května 1915 v Dolním Bousově u Mnichova Hradiště. Pod vlivem své rodiny začínal hrát u kočovných společností. Po dokončení dramatického oddělení pražské Konzervatoře u profesorů Svobody, Deyla a Plachého roku 1937 hrál jednu sezónu v Ostravě (1937 – 1938). Působil v brněnském Národním divadle (1938 – 1941), v pražské Uranii (1941 – 1945; zde rovněž režíroval).

Na divadelních prknech nejdříve hrál role milovníků („Radúz a Mahulena“, „Zkrocení zlé ženy“, „Jánošík“ či „Othello“) až přešel k dramatickým postavám a k dělnickým rolím („Lidé, bděte!“, „Anna proletářka“, „Nepřátelé“ „Ďábelský kruh“ nebo „Všichni moji synové“. V pozdějších letech se skvěle uvedl i v těžkých shakespearovských hrách („Antonius a Kleopatra“), klasikách („Maryša“) a antických tragédiích („Oidipus vladař“).

Vejražka byl psychologicky orientovaný realismem a zemřel na samém vrcholu svého herectví. Své inscenace režíroval často v duchu psychologického realismu („Vzbouření v blázinci“ nebo „Tramvaj do stanice Touha“). Zdramatizoval si taktéž román prezidenta Antonína Zápotockého „Vstanou noví bojovníci“. Se svojí ženou, také herečkou Národního divadla, Jarmilou Krulišovou (1922 – 2006) měl syna Davida Vejražku (*1955), který pokračuje ve šlépějích svých rodičů.

Od svého filmového debutu (1937) až do roku 1945 ve filmu Vejražka hrál pod pseudonymem Petr Vít, který pro něho vymyslel režisér J. A. Holman. Debutoval už životopisným snímkem KAREL HYNEK MÁCHA (1937). Ve stejném roce vytvořil ještě hlavní roli ve filmu KŘÍŽ U POTOKA. Po čtyřleté pauze začal hrál hlavní a výrazné role: Václav Nezmara v TURBÍNĚ (1941), ing. Pánek v RYBĚ NA SUCHU (1942), ing. Petr Pavelec ve VELKÉ PŘEHRADĚ (1942), kníže Boleslav v nedokončeném filmu SVATÝ VÁCLAV (1942), hazardem zlákaný číšník Martin v dramatu Otakara Vávry ŠŤASTNOU CESTU (1943), Jindřich Slaba v EXPERIMENTU (1943) a Francek ve snímku DĚVČICA Z BESKYD (1944).