Jaroslav Choc se narodil 20. března 1929 v Plané nad Lužnicí. Nejprve vyrůstal v Děčíně, po roce 1938 v Praze. K herecké práci ho inspirovala herečka Terezie Brzková svým výkonem ve snímku BABIČKA (1940) Františka Čápa. V letech 1949 – 1953 vystudoval herectví na DAMU.
Ještě v pokročilém věku se uplatnil jako režisér v amatérském divadelním souboru v Plasech. Jaroslav Choc byl charakterním hercem, jenž dokázal ve svých velkých a větších českých i světových postavách přesně vystihnout charakter dané osoby a přesně spojit i rozpolcenost charakterových vlastností, jež tak tvořily jednolitý a promyšlený celek.
Velký důraz kladl na svůj charakteristický hlasový projev, který mu umožnil pozoruhodné výkony i v plzeňské operetě. Jak věrně, obětavě a vytíženě sloužil Jaroslav Choc divadlu je zcela zřejmě i z množství titulů, ve kterých se po celou dobu své kariéry objevil, v necelých dvou stech. Od „Zkrocení zlé ženy“ (Modista a Sluha) až po „Uherskou svatbu“ (Kancléř hrabě Kaunic).
Rozličné úlohy tak vytvořil v inscenacích „Jan Žižka“ (Čeněk z Vartenberka), „Babička“ (Pan otec), „Jan Hus“ (Albík), „Romeo a Julie“ (Baltazar), „Paličova dcera“ (Martin), „Podezřelá pravda“ (Don Sancho), „Zlý jelen“ (Prokop), „Dobrý voják Švejk“ (Vodička), „Večer tříkrálový“ (Tobiáš Říhal), „Ze života hmyzu“ (Parazit), „Hrátky s čertem“ (Sarka – Farka), „Manon Lescaut“ (Duval), „Veselé windsorské paničky“ (David Veleba), „Čarodějky ze Salemu“ (Pastor Parris), „Revizor“ (Zemljanika), „Ideální manžel“ (Sir Robert Chiltern), „Romeo a Julie“ (Kapulet), „Apartmá 719“ (Roy Hubley), „Idiot“ (Ferdyščenko), „Hamlet“ (Voltimand), „Hadrián z Římsů“ (Lepohlav), „Naši furianti“ (Jakub Bušek), „Coriolanus“ (Senátor), „Kat a blázen“ (Ibane), „Falstaff a králové“ (Rytíř John Falstaff), „Lucerna“ (Vrchní) i „Limonádový Joe“ (Grimpo).