Chtěl-li slavný režisér Sam Peckinpah natáčet své drsné filmy, jejichž hrdinou byl samotář, ztroskotanec toužící po ocenění ať už je jakékoliv, potřeboval k tomu charismatického herce. Herce, z jehož tváře mohou diváci vyčíst, co všechno filmový hrdina zažil, co má za sebou, a to aniž by promluvil. A když promluví, tak hlasem, který napovídá o složitosti hrdinova charakteru. A právě takového herce našel Peckinpah, Hellman a jiní ve Warrenu Oatesovi.
Peckinpah Oatese nejprve obsadil do svého krátkého seriálu THE WESTERNER (1960) a o dva roky později do svého slavného filmu JÍZDA VYSOČINOU (1962). Stejně tak učinil i u svých dalších dvou snímcích MAJOR DUNDEE (1965) a DIVOKÁ BANDA (1969).
Oates pracoval i s dalšími slavnými režiséry té doby např.: Josephem L. Mankiewiczem BYL JEDNOU JEDEN LOTR (1970), Johnem Milliusem DILLINGER (1973), Terrencem Malickem ZAPADÁKOV (1973), Williamem Friedkinem KASAŘ TONY (1978) a Stevenem Spilbergem 1941 (1979).
V sedmdesátých letech se tak Warren Oates dostal na vrchol nejen díky výše zmíněným snímkům, ale především díky filmu Monte Hellmana DVOUPROUDÁ ASFALTKA (1971) a hlavně Peckinpahova PŘINESTE MI HLAVU ALFREDA GARCII (1974). Oates se rovněž spřátelil s hercem Peterem Fondou, se kterým se objevil ve třech snímcích: westernu NÁVRAT DOMŮ (1971), mysteriosním hororu ZÁVOD S ĎÁBLEM a v dramatu 92 IN THE SHADE (oba 1975).