Jessica Alba 42 let

Svět si jí všimnul, až když se odbarvila na blond a prozářila Sin City a ačkoli nechce být nazývána latinskou herečkou, je dnes už zase bruneta. Dobře totiž ví, že už se dostala do povědomí a navíc sebevědomě tvrdí, že nepotřebuje být v jednom kuse na plátně a v časopisech.

Dcera Mexičana a matky s francouzsko dánskými předky vyrůstala s pocitem, že nikam nepatří: „Nebyla jsem bílá, ale ani dost latinská Američanka, abych patřila do latinské komunity. Můj dědeček byl jediný v naší rodině, kdo šel až na college a rozhodl se doma přestat mluvit španělsky, protože nechtěl, aby jeho děti byly jiné.“ Jako dítě Jessica navíc měla astma a spolu se svým o rok mladším bratrem Joshuou se hodně stěhovali, takže si v žádné škole ani nestačili najít kamarády. Hned po jejím narození v kalifornské Pomoně se rodina vojenského letce Marka jeho ženy Cathy stěhovala do Biloxi ve státě Mississippi, poté do Del Rio v Texasu, a než bylo Jessice devět, byli zpátky v Kalifornii, což se jeví obzvláště výhodné pro dívku, která tvrdí, že od svých pěti plánovala být herečkou.

Ve dvanácti už chodila na lekce herectví a o devět měsíců později její rodiče podepsali první smlouvu. V rodině Albových začala vydělávat Jessica a o pár let později i její bratr Joshua, který se objevuje v epizodních rolích. Mihla se v několika reklamách a ve třinácti debutovala v rodinné komedii Všechno je dovoleno! Původně měla hrát jen malou roli, ale protože jedna z hlavních hereček (která měla náhodou stejnou barvu vlasů) roli odřekla, dostala ji Jessica. Natáčení s pubertální Jessicou asi nebylo nejpříjemnější, když uvážíme její výroky: „Od dětství jsem měla pocit, že se dospělí chovají jako blbci. Nechápala jsem, proč bych je měla respektovat. Moje učitelka ze školky se mě snažila donutit psát pravou rukou, ačkoli jsem levák. Nevěděla jsem, proč bych to měla měnit. Nikdo mi neřekl důvod. Vždycky jsem měla problémy s autoritami.“ V šestnácti ji ve škole viděli naposledy.

„Nejdůležitější věc, kterou jsem se v životě naučila je, že teenagerem člověk není navždy. Moje dospívání nebylo snadné.“