Coluche (1944 - 1986)

Vlastním jménem Michel Colucci se narodil 28.října ve válečném roce 1944 v Paříži. Byl jedním z nejnadanějších komiků-komediantů v tehdejší umělecky náročné Francii. Srdečný, vděčný, od pohledu sympatický Michel přijal umělecký pseudonym Coluche až ve svých šestadvaceti letech, tehdy začíná jeho dráha celospolečenského baviče, ironizátora, popichovače, herce, klauna, prezidentského kandidáta a milovníka všech bláznivin.

Jeho přání a chuť však stále nedostávají naplnění. Přál by si lidi bavit, rozesmávat, přál by si projevit se jako společenský kritik, satirik. Po několika málo dalších filmových příležitostech, z nichž uveďme krásnou komedii VELKÝ BAZAR, kde spolupracuje s hudebně-komediální skupinou Les Charlots a pod taktovkou geniálního režiséra Zidiho, nastupuje rok 1973 a jeho tzv. One-man-show. "Mes adieux au music-hall" s níž před kamerami televize vstupuje do širšího povědomí diváků coby komik a klaun, před kterým není žádné téma v klidu, i to nejpalčivější politické. Svou vizuální stránkou nahrává celkovému dojmu, máme ho navždy zapsaného ve své paměti coby decentně korpulentního nahrbeného mužíka s věčně unaveným ba přímo natupělým a nevinným výrazem ve tváři. Jeho "klaunství" je geniální a brzy se stává ve své rodné zemi velice populárním. Vrcholem herecké kariéry je jistě hlavní role po boku fenomenálního de Funese v krásném snímku KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO, kde sehrává syna slavného a uznávaného degustátora a obhájce francouzské gastronomie Charlese Duchemina. Roli dostává coby nabídku od Zidiho, který si jej pamatuje ještě z dob začátků. Některými spekulacemi, avšak stále nepotvrzené zůstává, že na osobní přímluvu velkého idolu de Funese dostal Coluche onu příležitost.

Skvělé osobnostní vyprofilování před jásajícím a smějícím se publikem startuje slavnou, však příliš krátkou kariéru jednoho talentovaného srdečného lidského baviče. Uveďme krásné milé role INSPEKTORA POPLETY, či pojišťovacího agenta z OPERACE BANZAI, kde se opravdu tento velký malý muž dokonale vyhrál. Jeho vystoupení neztrácejí díváckou pozornost, daří se mu mnohé před kamerou i za ní. Miluje blázniviny a dokonce se oficiálně uvede jakožto prezidentský kandidát ve volbách na nejvýznamnější politický post v zemi v roce 1981. Tím však "eskapády bláznovství" nekončí, stává se držitelem nejrychlejšího ujetého závodního okruhu na motorce, miluje malá lehká motorová vozidla, tento způsob záliby se mu však dne 19.června 1986 stává tragicky osudným. Na silnici u malého francouzského města Opio v jihovýchodním departmantu Alpes-Maritimes se jeho motocykl střetává ve velké rychlosti s protijedoucím kamionem. Tak končí talentovaná osobnost v dějinách filmu a společenské zábavy, v nedožitých dvaačtyřiceti létech, smutný radikální konec krásného člověka, který byl celý život velkým klaunem. Za svůj život dostal Coluche dvě hodnotná ocenění, cenu sportovní a cenu uměleckou, Césara za nejlepšího herce v nepříliš u nás známém dramatickém snímku Tchao pantin z roku 1983. Claude Zidi o něm jednou řekl: "Coluche je vlastně jen velké dítě, které prostřednictvím televize klade základní otázky a s nadhledem sobě vlastním z nich dělá krásnou komedii pro lidi." Děkujeme Coluche.