Karel Kolár
59

Karel Kolár (1882 - 1947)


Herec a režisér Karel Kolár pocházel z rodiny s bohatou tradicí v oblasti kultury a umění, mezi jeho předky patřil významný dramatik a herec Josef Jiří Kolár (1812-1896) spolu s manželkou Annou Kolárovou (1817-1882). Karlův otec František Karel Kolár (1829-1895) patřil k významným osobnostem Národního divadla, nejen jako herec, ale především jako dlouholetý hlavní režisér, Karlova starší sestra Růžena Kolárová (1875-1936) byla též členkou Národního divadla.

Karel Kolár tedy vyrůstal v umělecké rodině, původně nicméně začal studovat gymnázium, které ovšem nedokončil. Učil se potom grafikem (obor zinkografie), zároveň jako ochotník hrál na Žižkově v souboru Pokrok. V sedmnácti letech vystoupil poprvé profesionálně ve smíchovské Aréně, následovalo několik štací u kočovných divadelních společností. Vystřídal jich několik a poměrně rychle se z milovnických rolí přehrál do charakterních postav. V roce 1907 hostoval na scéně Národního divadla a o rok později zde získal stálé angažmá, v němž setrval s přestávkou až do smrti (1908-1942 a 1945-1947). Nejvíce úspěchů mu přinesly postavy českého klasického repertoáru, nejčastěji z díla J. K. Tyla nebo L. Stroupežnického, vystřídal také všechny zásadní kusy Shakespearova odkazu, v některých z nich hrál s odstupem let i vícekrát (Richard III., Romeo a Julie, Hamlet, Mnoho povyku pro nic), od dvacátých let účinkoval také v hrách Karla Čapka. Tím, že hrál převážně vedlejší až epizodní role, dostal možnost objevit se ve stovkách her a například v sezóně 1932-1933 nastudoval obdivuhodných dvacet premiérových představení.

S filmovou kamerou poměřil Karel Kolár své herecké schopnosti poprvé již v éře němého filmu, jeho debutem byla komedie AHASVER (1915). Z jeho dalších němých filmů stojí za zmínku životopisný titul JOSEF KAJETÁN TYL (1925), kde hrál postavu slovenského buditele Jána Kollára. Dodnes si můžeme herecký projev Karla Kolára připomínat především ve zvukových filmech, jichž natočil patnáct. První z nich byl i zároveň prvním českým zvukovým filmem; jednalo se o melodrama KDYŽ STRUNY LKAJÍ (1930), kde Kolár hrál nevelkou roli vrátného v baru. V dodnes populární veselohře MAZLÍČEK (1934) s Hugo Haasem v hlavní roli se objevil jako strážník, později jej režiséři zvali převážně do rolí s autoritativním charakterem, ať již šlo o radní nebo přísné otce. Takové role odehrál například v burianovských veselohrách ZLATÉ DNO (1942) nebo RYBA NA SUCHU (1942), ve filmovém románu BABIČKA (1940) přijal roli otce Kristly. Kolárovým posledním filmem byl přepis Olbrachtova románu NIKOLA ŠUHAJ (1947) a Kolár v něm hrál postavu starosty.


19.4.1882
Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
21.6.1947
(65 let) Praha, Československo
Karel Kolár imdb Karel Kolár csfd

Karel Kolár oblíbené filmy

74 Babička
Babička
1940
56 Slávko nedej se!
Slávko nedej se!
1938
79 Zlaté dno
Zlaté dno
1942
59 Nikola Šuhaj
Nikola Šuhaj
1947
72 To byl český muzikant
To byl český muzikant
1940
71 Mazlíček
Mazlíček
1934

1947Nikola Šuhajfilm

1946Průlomfilm

1945Bludná pouťfilm

1942Ryba na suchufilm

1942Zlaté dnofilm

1941Gabrielafilm

1941Pražský flamendrfilm

1940Babičkafilm

1940To byl český muzikantfilm

1938Cestou křížovoufilm

1938Slávko nedej se!film

1938Vzhůru nohamafilm

1938Zborovfilm

1935Bezdětnáfilm

1934Mazlíčekfilm

1931Aféra plukovníka Redlafilm

1930Když struny lkajífilm

1925Josef Kajetán Tylfilm

1924Píseň životafilm

1919Stavitel chrámufilm

1919Yorickova lebkafilm

1915Ahasverfilm


Aktualizace osobnostního profilu Karel Kolár: 10.10. 2017 21:18