Małgorzata Braunek (1947 - 2014)

"Je třeba se naučit přijímat všechno, co vám osud přinese. I štěstí, i zoufalství."

Objevila se ve více než dvaceti filmech; patří sem mj. ŽIVOT MATOUŠŮV (1967) s Franciszkem Pieczkou v roli jejího bratra, komedie Andrzeje Wajdy LOV NA MOUCHY (1969), válečné drama TŘETÍ ČÁST NOCI (1971) Andrzeje Żuławského a historický film podle stejnojmenného románu Henryka Sienkiewicze POTOPA (1974). Za roli Oleňky v posledně jmenovaném snímku posbírala řadu výtek; psali, že se pro kostýmní role nehodí. Kromě filmových pláten se v letech 1971-1974 objevovala také na scéně Národního divadla (Teatr Narodowy) ve Varšavě.

Provdaná byla celkem třikrát: za herce Janusze Guttnera, za režiséra Andrzeje Żuławského (rozvod 1976) a až do své smrti žila se spisovatelem a novinářem Andrzejem Krajewským, kterého poznala během natáčení ve Francii (Andrzej žil v té době ve Švédsku). Oba už v té době měli závazky a oba měli děti. Bylo to prý silné, jeden bez druhého nemohl být. Začali docházet na setkání s buddhistickými mistry, kteří tehdy navštěvovali Polsko a vydali se spolu přes Afghánistán do Indie. Koncem 70. let Małgorzata s hraním skončila.

Podle herce Daniela Olbrychského, který ji poznal při natáčení filmu SKOK (1969), byla člověkem nesmírně vtipným, kamarádským, plným vnitřního i zevního lesku a dodává: "Ale její duše hledala jistě něco jiného." Vzpomíná jak s LOVEM NA MOUCHY (1969) cestovali na festival do Ria, kde se vydali na seanci macumby. Hrály bubny, vzýval se nějaký svatý, většina upadala do transu a Małgoša prý tehdy už taky začínala "ujíždět". Olbrychski se bál, že mu řekne, že se už do hotelu nevrátí a že zůstane v komunitě.