Vladimír Řepa (1900 - 1957)

Vladimír Řepa se narodil 8. listopadu 1900 v Praze. V sedmnácti letech, jako nadšený ochotník, utekl k divadelní společnosti ředitelky Kolaříkové v Kladně. V letech 1918 – 1919 hrál u divadelní společnosti ředitele Jeřábka, 1920 působil v Plzni, vystupoval krátce v Českých Budějovicích a v Bratislavě. Krátkou dobu hrál rovněž v pražské Uranii. V roce 1922 ho Jaroslav Kvapil angažoval do Vinohradského divadla, kde setrval do roku 1948. Následně byl přijat do činohry Národního divadla. V ND hrál do své předčasné smrti v roce 1957. Své angažmá v ND přerušil na dobu od 1. 7. 1949 do 31. 8. 1952, kdy se stal hereckým zaměstnancem Československého filmu.

Ve filmu debutoval už ve svých pětadvaceti letech, kdy v roce 1925 ztělesnil mládka Tondu Kolenatého v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ režisérů Svatopluka Innemanna a Ferry Seidla a básníka Boleslava Jablonského ve snímku JOSEF KAJETÁN TYL pod režijní taktovkou režiséra Svatopluka Innemanna. Do konce němého období se objevil ještě ve dvou filmech ROMÁN HLOUPÉHO HONZY (úředník), kde hrál po boku svých tehdejších kolegů z Vinohradského divadla, a PANCÉŘOVÉ AUTO (policista).

Ve zvukovém období ho režiséři viděli jako pouhého epizodistu. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let byl jedním z nejobsazovanějších herců v Československu. Například v roce 1940 hrál v neuvěřitelných 13 snímcích. Nejdříve ztělesnil malé role dělostřelce (LOUPEŽNÍK), sluhy (AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA), vojáka (JAN VÝRAVA), hostinského (BOŽÍ MLÝNY) či konšela (CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH) aj.

Z větších si jmenujme konfidenta Bendu v Cikánově BATALIONU (1937), velkostatkáře Kubelku v DÍVCE V MODRÉM (1939) Otakara Vávry, obchodníka Rosůlka ve Slavínského komedii PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA (1940), vrátného z komedie DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ (1940), Kudrnu z Čápovy BABIČKY (1940), sluhu Jeřábka v TETIČCE (1941), zloděje v HOTELU MODRÁ HVĚZDA (1941) Martina Friče, přednostu Vandase v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941), Hoblíka v RYBĚ NA SUCHU (1942) atd.